„Přestaň! Šibe ti? Co děláš?!“ Jak si Peter Sagan napravoval vytočená řídítka o kola soupeřů a vyhrál Paříž-Roubaix 2018
Peter Sagan dosáhl v roce 2018 na monumentu Paříž- Roubaix jeden z největších úspěchů v kariéře.
Stal se tehdy prvním cyklistou od roku 1981, který vyhrál Paříž– Roubaix v duhovém dresu mistra světa. Dříve se to podařilo jen pětinásobnému vítězi Tour de France Francouzi Bernardu Hinaultovi, i když v roce 2024 se k legendární dvojici přidal i Mathieu van der Poel a letos by stejného úspěchu mohl dosáhnout Tadej Pogačar.
Pro Sagana šlo o velmi důležitý závod, na kterém chtěl dosáhnout vítězství nejen kvůli tomu, že jde o legendární závod, ale také proto, že v juniorské edici skončil jako 18- roční na druhém místě, takže měl velkou motivaci.
Jarní klasika Paříž- Roubaix, často označovaná jako "Peklo Severu", je jedním z nejstarších a nejprestižnějších jednodenních cyklistických závodů.
Každoročně se koná v severní Francii a je známá svými náročnými úseky s dlažebními kostkami, které jsou skutečnou zkouškou odolnosti a dovedností závodníků. Trasa vede z města Compiègne do Roubaix a zahrnuje až 29 sektorů „pavé“.
Na Roubaix musíte bojovat o každý metr
"Flandry mi moc nevyšly a skončil jsem šestý. Těšil jsem se na Roubaix, protože tam je spíše technická trať a méně kopců. Stále jsem měl někde v hlavě i to, že v juniorech jsem byl druhý. Od té doby jsem na Roubaix jezdil už vícekrát a měl jsem dost zkušeností," řekl Peter Sagan v roce 2010 Cyklistika.
V roce 2018 měl závod délku 257 km a převýšení 1309 metrů. V případě Paříž- Roubaix však není „peklem“ vzdálenost či stoupání, ale právě dlažební úseky, které způsobují technické problémy, defekty i pády. Před startem byli mezi favority Peter Sagan a obhájce titulu Greg Van Avermaet.
„Je to Paříž- Roubaix. Nikdy nevíte, co se stane. Musíte zůstat koncentrovaný od startu až do cíle a bojovat o každý metr,“ řekl Sagan před startem.
Na kostkách se jede totální šrot
"Na kostkách se jde na plný plyn a mezi sektory se 'oddechuje', všechno se to pak spojí a spustí se válka o pozici před dalším sektorem kostek. Stojí to velmi mnoho energie, protože každých 10- 15 minut je třeba jít do sprintu a pak se jede zase totální šrot na kostkách,“ pokračoval Sagan v popisu legendárního závodu.
"Důležité bylo, abych se pořád držel co nejvíce vpředu, ale ne úplně na špici. Na kostkách jsem chtěl jezdit středem, i když je to těžší než na krajích. To je sice snadné říct, ale těžší udělat."
"Na krajích kostkových sektorů se dá sice dlažbě vyhnout, ale jsou tam i větší díry, kameny a větší pravděpodobnost defektu. Mnohdy se také stalo, že se fanoušci neuhnuli a jezdci se srazili s diváky."
"Středem také nejdou jezdci přímo za sebou v jedné linii, takže když někdo spadne, aspoň se tomu dá vyhnout. Když někdo spadne na kraji, vyhýbá se tomu jen těžko."
Neustálé útoky v naší skupině byly vyčerpávající
Závod začal relativně klidně, ale napětí stoupalo s každým ujetým úsekem s dlažebními kostkami. Právě na těchto úsecích, známých pro svou technickou náročnost, se začal rozdělovat peloton a vytvářely se menší skupiny závodníků.
Švýcarský šampion Dillier byl součástí šestičlenné skupiny, která se po přibližně 50 km závodu uvolnila z pelotonu, přičemž Dillier, Sven Erik Bystrom a Jelle Wallays zůstali v čele dokud bylo 65 km před cílem.
"Když někdo vyhraje závod jako Roubaix, musí ten den vyjet všechno dokonale. Při všech útocích jsem měl dobrou pozici, ale začalo se nastupovat už 80 km před koncem."
"Nechápal jsem, proč to dělají, protože zbývaly ještě dvě hodiny a únik neměl až tak velký náskok. Všichni se chtěli dotáhnout a nastupovali jeden po druhém. Neustálé útoky v naší skupině byly vyčerpávající. Takhle se nedá jít až do cíle," vzpomíná Sagan.
Počkal jsem si, ať se pořádně unaví
Do konce zbývalo 55 km a Belgičan Van Avermaet zaútočil ze skupiny favoritů, která pronásledovala trojici v úniku, ale jeho útok byl pokryt a hned na to zaútočil Peter Sagan.
Nešlo však o žádný agresivní útok. Sagan jednoduše zrychlil tempo a nikdo ze skupiny ho nedokázal dohnat.
"Bylo tam asi 30 lidí, takže jsem si ještě počkal na pár útoků, ať se pořádně unaví. Asi 55 km před cílem zrychlil Van Avermaet a já jsem se za něj jen zavěsil."
"Vystřídal jsem ho na špici a začal jsem do toho pořádně tlačit. Přišel jsem do kostkového úseku a věděl jsem, že teď musím zaútočit. Vyšlo to a doběhl jsem únik, takže jsem si mohl alespoň chvíli odpočinout."
Jelikož jeho soupeři zaváhali a nedokázali se zorganizovat, Sagan se dotáhl do vedoucí trojky. Když zbývalo do konce 35 km, ve vedoucí skupině Bystromovi došly síly, ale Sagan, Dillier a Wallays pokračovali a vytvořili si minutový náskok.
Wallays byl další, který nezvládl vysoké tempo a nechal Sagana a Dilliera osamocených. Dvojice ve vedení dobře spolupracovala a zvýšila svůj náskok na minutu a půl.
Vytočená řídítka si vyrovnával o zadní kola soupeřů
"V dalším sektoru kostek jsem však chytil řádnou jámu a najednou jsem měl vytočená řídítka. Nemohl jsem zastavit a narovnat si je."
"Tak si říkám, co s tím? Takhle se přece nedá jít."
"Když jsem odstřídal ze špice, zařadil jsem se dozadu a jezdci přede mnou jsem začal svým předním kolem ťukat do jeho zadního, abych řídítka vyrovnal. Podařilo se."
"Jenže jsme přišli na další kostky a na konci jsem měl zase vytočená řidítka. Do opačné strany. Myslel jsem, že mám povolený představec, i když ve skutečnosti byl uvnitř prasklý."
"Jelikož jsme neměli více než minutový náskok před další skupinou, nemohli za nás pustit mechanické vozidlo. Tak jsem zase témuž jezdci začal plácat do kola."
"Ohlédl se na mě, něco mi zanadával, omluvil jsem se a přetvařoval se, že jsem unavený a jen omylem jsem se mu ošukl o kolo. Měl na mě pořádné nervy, navíc brzy ze skupiny odpadl."
"Přestaň! Šibe ti? Co děláš?"
"Jelikož se mi vykroutily rajdy i po každém dalším sektoru kostek, vždy jsem poslednímu jezdci musel 'omylem' ťukat do kola. Jeden se na mě otočil a křičel: Přestaň! Šibe ti? Co děláš?"
"Připadal jsem si jako debil, protože jsem se pořád někomu omlouval a vymlouval se, že od únavy už ani nevidím."
"Nakonec všichni kromě [Silvana] Dilliera odpadli. Když jsme měli trochu větší náskok, přišel za mnou Jano [Valach – športový riaditeľ] a konečně jsem si mohl dotáhnout představec."
Video: Peter Sagan si dotahuje za jízdy představec na Paříž- Roubaix 2018:
https://www.youtube.com/watch?v=VfqbQdsN9- A&ab_channel=TourdeFrance
Najednou jsem šlapal zelí a dostal křeče do stehen i lýtek
"Posledních 25 km jsme šli už jen dva. Chtěl jsem se vyhnout tomu, co se mi stalo minulé roky, že mě v posledních kilometrech vypnulo a sotva jsem dojel do cíle."
"Roubaix je závod, na kterém se nedá odpočívat. Je to sice rovina, ale jde se totální šrot od startu až do cíle. Z kostek máš vytřesené ruce, bolí tě zadek a vlastně celé tělo."
"Na jiných závodech můžeš jet chvíli 450 wattů do kopce, ale pak se dá odpočinout ve sjezdu. Po kostkách se jede 600- 700 wattů a po asfaltu 350- 450 wattů. Náhodou zapomeneš pít nebo jíst a velmi snadno přijde moment, že tě vypne."
"Chtěl jsem si Dilliera nechat u sebe až do sektoru Carrefour de l'Arbre, který byl asi 15 km před cílem. Tam zaútočím. Dillier byl celý den v úniku, musí být více unavený než já."
"Přišli jsme na Carrefour de l'Arbre a najednou jsem šlapal zelí a dostal křeče do stehen i lýtek. Zase je to v prdeli."
"Dal jsem si gel a vodu a tvářil jsem se, že všechno je v pohodě. Dohodli jsme se, že se prostřídáme, aby nás zezadu nedoběhli a necháme si to na sprint."
Sagan je anděl a ďábel ve stejné osobě
Za Saganem a Dilierem zůstali už jen čtyři jezdci, kteří se je zoufale pokoušeli dohnat– Van Avermaet, Terpstra, Jasper Stuyven a Sep Vanmarcke. Přestože snížily náskok Sagana a Dilliera na polovinu, v závěrečných 10 km se náskok ustálil na přibližně 45 sekundách.
"Dva kilometry před koncem jsem mu přestal střídat. Věděl jsem, že na velodrom a pak do sprintu musím jít z druhé pozice, neboť Dillier je dráhař a velmi dobře ví, jak by mě mohl porazit."
"Držel jsem se co nejvýše, abych se uměl dobře rozjet a zároveň na mě dobře neviděl. Začal jsem sprintovat as prasklým představcem vyhrál jsem Paříž- Roubaix."
Jeho triumfální projetí cílovou čarou potvrdilo jeho status jednoho z nejvýznamnějších jezdců své generace. „Sagan je anděl a ďábel ve stejné osobě– anděl, protože mě vzal s sebou, a ďábel, protože jsem s ním musel jít do souboje muže proti muži. Gratuluji mu,“ řekl po závodě Dillier.
Video: Nejlepší momenty Paříž- Roubaix 2018:
Jeden z nejkrásnějších momentů kariéry
Vítězství Paříž- Roubaix nebylo jen dalším přírůstkem do Saganovy již impozantní sbírky úspěchů, ale také potvrzením jeho statutu jako jednoho z nejvšestrannějších cyklistů své generace.
Saganova schopnost excelovat v různých typech závodů, od klasik přes etapové závody až po světové šampionáty, ukazuje jeho unikátní talent a odhodlání neustále posouvat hranice svých možností.
Vítězství na 'Pekle Severu' tak není jen triumfem fyzické síly a taktické vynalézavosti, ale i symbolem nezlomného ducha a neustálé touhy po vítězství, které Petra Sagana definují.
"Když jsem procházel cílovou čarou, bylo to neuvěřitelné. Je těžké vyjádřit, co jsem cítil, ale byl to určitě jeden z nejkrásnějších momentů mé kariéry," řekl Sagan po vítězství.
"Bylo to velmi náročné od startu až do cíle a několikrát jsem měl problémy, ale nakonec se naštěstí vše vyřešilo. Důležité bylo zůstat vpředu, vyhýbat se problémům a udržet si čistou jízdu."
"To jsem se snažil dělat celý den a nakonec to vyšlo. Tento závod je legendární, a vyhrát zde znamená vstoupit do historie. Je to velká čest být na seznamu vítězů Paříž- Roubaix,” dodal Sagan v Roubaix v roce 2018.
Výsledky Petra Sagana na Paříž- Roubaix
Prečítajte si tiež
Překonal i Eddyho Merckxe. Jak se stal Peter Sagan nejúspěšnějším jezdcem v historii závodu Gent-Wevelgem
Prečítajte si tiež
Paříž-Nice 2010: Závody, které uvedly Petra Sagana na světovou scénu a jeho první profesionální vítězství
Prečítajte si tiež
