Do tradičního otevření sezóny WorldTour na závodech Santos Tour Down Under zbývá už jen něco přes dva měsíce, což pro profesionály znamená jediné: po zaslouženém volně se vracejí zpět do tréninkového kolotoče, což však ne všichni snášejí úplně dobře.

Mads Pedersen (Lidl- Trek) i Tom Pidcock (Pinarello- Q36.5) již mají za sebou první připomenutí, že mezi chutí znovu jezdit a příjemnými pocity v sedle může být pořádný rozdíl. O tom, jak jejich tělo reaguje na zátěž po přestávce, hovoří bez přikrášlování as humorem, který je neopouští ani ve chvílích, kdy jim začíná docházet dech.

Pidcock našel nové pochopení pro amatéry

Tom Pidcock kolo rozhodně neodkládal po nevydařeném závěru sezóny. Ještě 18. října na Tour of Guangxi obsadil druhé místo v poslední etapě a na stejné příčce skončil iv celkovém pořadí. Po krátkém volně se však vrátil domů do Andorry a místo lehkosti ze závodu přišla námaha, kterou ve videu na Instagramu ani neměl jak zakrýt.

"Jsem zpátky v krásné Andoře, ale tedy, nesnáším, když nemám kondici. Už se vůbec nedivím, že lidé považují cyklistiku za tak náročnou, pokud takhle vypadá jízda bez formy, "poznamenal zadýchaný Brit ve výpovědi, kterou přinesl web Domestique. Na závěr přidal už jen ironické: „Nádhera.“

Právě kontrast s jeho nedávnými výsledky dává této scéně osobitý půvab. Jezdec, který na podzim sbíral přední umístění mezi světovou elitou, najednou uprostřed tréninku docela dobře rozumí každému, kdo se na kole trápí v kopci.

Pedersenova každoroční chyba: jezdit podle vzpomínek na formu

Podobné vystřízlivění zažil i Mads Pedersen. V podcastu Lang Distance vyprávěl o prvním tréninku po podzimní přestávce, který absolvoval den před jeho nahráváním. „Bylo to náročné, tep mi vyletěl pořádně vysoko,“ přiznal.

A pojmenoval i problém, ke kterému se po posezónním volně pravidelně vrací. V hlavě mu zůstává představa o tom, co zvládal během sezóny, jenže při plánování prvních výjezdů už nemůže počítat se stejnou výkonností.

"Člověk trochu přibere, takže chce shodit a znovu začít jezdit. Když jste ve formě, zvládnete dvě hodiny s trochou cukru v láhvi a všechno je v pořádku," vysvětlil.

Snaha zbavit se kilogramů navíc jej v minulosti přivedla k tomu, že na tréninkové jízdy vyrážel pouze s čistou vodou. A ty pak končily úplně jinak, než si představoval.

„Každý rok dělám tu samou chybu a na prvních třech či čtyřech výjezdech úplně odpadnu,“ přiznal Pedersen. Tentokrát chce tento scénář změnit a vzít si s sebou i něco na zub.

Kopec nepočká, než se vrátí nohy

Udržet úvodní tréninky pod kontrolou mu ztěžuje i terén. Pedersen nemá na začátku svých tras prostor pro pohodlné rozjetí po rovině, prakticky hned musí stoupat.

"Problém je, že tady od začátku jdu do kopce. Na 220 wattech jezdit nevím, abych vůbec udržel nějakou rychlost, musím jet na 250 až 270 wattů," popsal.

Než se tedy tělo opět přizpůsobuje tréninku, cesta si už ptá své. A když se ke stoupání přidají další cyklisté, do rozhodování o tempu vstoupí i Pedersenova soutěživost.

S poznámkou moderátora podcastu, že se přece nemůže nechat obíhat amatéry, Dán s humorem souhlasil. „To už raději půjdu s tepem 170,“ zasmál se.

Klidný výraz vydrží po nejbližší zatáčce

Pedersen následně popsal, jak takový malý tréninkový souboj vypadá. Navenek se snaží působit, že má všechno pod kontrolou, ačkoli jeho pocity říkají něco jiného.

"Lapám po dechu, ale jakmile je obíhám, zavřu ústa, přeřadím na lehčí převod a zvýším kadenci. Když pak zajdu za nejbližší zatáčku, zase otevřu ústa a začnu fučet, "pobavil posluchače.

Pidcock si z prvních kilometrů odnesl nové pochopení pro trápení rekreačních jezdců, Pedersen zase přiznal, jak těžko se mu před nimi ustupuje. Oba přitom hovoří o téže nepříjemné zkušenosti: na výkonnost, která jim ještě nedávno připadala samozřejmá, si nyní musí chvíli počkat. Vítěz zeleného dresu z poslední Tour však zatím očividně snáze snáší překročení tréninkové zóny, než by se měl jen tak nechat někým předjet:- )