Pokud chceš vyhrát, musíš riskovat, že prohraješ. Jak vyhrál Peter Sagan monument Kolem Vlámska v roce 2016
V roce 2016 si Peter Sagan připsal své první vítězství na monumentu, když triumfoval na jeden z nejnáročnějších závodů v cyklistickém kalendáři Kolem Vlámska.
Při útoku ve stoupání Paterberg byl Sagan tak suverénní, že se ani nepostavil ze sedla a všechny soupeře nechal za sebou.
Při příležitosti 100. výročí závodu Kolem Vlámska předvedl tehdy 26- roční Sagan v dresu týmu Tinkoff nezastavitelný výkon s 13- kilometrovým sólem na závěr, do cíle přišel o samotě a své první „monumentální“ vítězství v cíli zakončil typicky, jízdou na zadním kole.
"Je to velký šampion. Dokáže-li takovýmto způsobem vyhrát, co k tomu dodat?" řekl tehdy o Saganovi v závěru závodu sportovní ředitel týmu Trek- Segafredo.
Při své první účasti v roce 2011 Sagan závod nedokončil, ale už při startu o rok později přijel do cíle ve druhé skupině a ve sprintu si vybojoval páté místo za Gregem van Avermaetem, který ho přesprintoval iv roce 2015, kdy skončil Sagan čtvrtý.
Po vítězství v roce 2016 se mu podařilo ještě jednou se dostat do nejlepší desítky, když před triumfem na Roubaix skončil na šestém místě, opět za pátým Van Avermaetem.
První rok v duhovém dresu
Peter Sagan měl na jaře 2016 výbornou formu a byla to pro něj první sezóna, ve které měl oblečený duhový dres mistra světa.
Několik týdnů před startem na monumentu Kolem Vlámska skončil druhý na klasikách Omloop Het Nieuwsblad i E3 Harelbeke a čtvrtý na Strade Bianche. Přesně jeden týden před závodem ve Vlámsku si však napravil chuť vítězstvím v klasice Gent- Wevelgem, takže na monument mohl jít sebevědomě.
Sagan měl však silnou konkurenci v závodnících jako Sep Vanmarcke, Alexandr Kristoff, Niki Terpstra, Geraint Thomas, Tom Boonen nebo Fabian Cancellara, který toužil při své poslední účasti po rekordním čtvrtém vítězství.
"Na takových závodech je to velmi náročné, protože tam 'jde o život' pomalu každých 900 metrů. Všichni se chtějí natlačit dopředu před stoupáními nebo kostkovými sektory, protože jsou tam velmi úzké cesty," řekl Peter Sagan v rozhovoru pro magazín Biker.
"Jsou to závody, které končí až v cíli- ve smyslu, že se tam může stát kdykoli cokoli. Jednou se to rozdělí, jednou se to spojí. A pořád dokola."
Na plný plyn hned od startu
Šílené tempo v úvodu způsobilo, že ani po 70 km závodu se v čele nevytvořil únik. Po 75 km se ho nakonec podařilo zformovat šesti závodníkům a na čelo se dostali Gijs Van Hoeck, Imanol Ervit, Lukas Postlberger, Hugo Houl, Wesley Kreder a Federico Zurlo.
Závod doprovázelo mnoho pádů, které postihly i dva domácí favority Grega van Avermaeta a Tiesja Benoota, ale i nedávného vítěze Milán- San Remo Arnauda Démara.
Peloton se rozdělil na více skupin– v čele byli Van Hoecke a Erviti, za nimi byla dvojice Andre Greipel s Nilsem Polittem az pelotonu se po útoku oddělili i Dmitriy Gruzdev a Dimitri Claeys.
Rozhodující moment
Únik měl náskok 1:45 minuty před pelotonem, když se přibližoval ke stoupání Paterberg 54 km před cílem. Když se dostal na Paterberg peloton, v čele bylo několik favoritů: Cancellara, Thomas, Sagan a Vanmarcke. Bylo 45 km do cíle, kdy Greipel o samotě zaútočil na Kopenbergu, což způsobilo v pelotonu obrovský chaos.
Zatímco jezdci jako Cancellara, Sagan, Boonen, Edvard Boasson Hagen a Lars Boom byli vpředu, někomu více vzadu proklouzlo kolo, což mnohé přimělo sesednout a do kopce musela tlačit kola.
Krátce po stoupání Taaienberg přišel rozhodující moment závodu: "Rozhodovalo se ve stoupání Taaienberg, kde měl Cancellara s sebou dva jezdce a Kwiato zaútočil. Věděl jsem, že je dobrý, takže jsem chtěl jet s ním. Podařilo se nám odtrhnout a přidal se k nám ještě Sep Vanmarcke."
Byli to ti samí dva jezdci, kteří tvořili vítězné duo na E3 Harelbeke před pár dny. Sep Vanmarcke doběhl Sagana s Kwiatkowským a trojice spolu doběhla únik, takže 22 km před cílem ve stoupání Oude Kwaremont bylo osm jezdců s 28- vteřinovým náskokem před pronásledovateli.
Na Kwaremontu se oddělili od zbytku Sagan a Vanmarcke, zatímco za nimi se snažil Cancellara ze všech sil, aby je doběhl. Bylo jasné, že o vítězi rozhodne Paterberg. Když se blížil Cancellara, Sagan zaútočil a rychle si vytvořil náskok před Vanmarckem i Cancellarem.
"Jsou to jen závod. Když se to nepovede, nic se neděje"
"Zaútočil jsem na Kwaremontu, protože jsem nechtěl, aby k nám dotáhli Cancellaru a zůstal se mnou už jen Vanmarcke. Následoval Paterberg, kde mě Cancellara utrhl ještě v roce 2013, takže jsem chtěl udělat to samé."
"Věděl jsem, že musím jet odspodu konstantní tempo a nastoupit až těsně před vrcholem, abych nabral co nejvyšší rychlost do sjezdu," popsal Peter Sagan průběh závodu.
"Zůstal jsem sám. Cancellara doběhl Vanmarckeho, který už sotva točil nohama, takže mu moc nestřídal. Mohl jsem jít své tempo a Cancellara musel taktizovat. Je tam takové vypětí, že se ani nedá příliš nad něčím přemýšlet. Udělal jsem všechno, co se dalo, a už to jen vyjde nebo nevyjde."
Slovák byl na Paterbergu naprosto dominantní a zatímco jiní už sotva točili nohama, Sagan se ani nepostavil ze sedla as trpícím výrazem ve tváři se postupně vzdaloval. Jeho výkon na Paterbergu nebyl jen ukázkou síly, ale také taktického umu.
"Když jsem byl mladší, byl jsem přemotivován a všechno jsem chtěl vyhrávat. Teď už jsem měl dost zkušeností a uvědomoval si, že vlastně o nic důležitého nejde. Jsou to jen závod. Když se to nepodaří, nic se neděje. O týden bude další. Znovu se osvědčilo tvrzení Bjarneho Riise, že pokud chceš vyhrát, musíš risk, musíš ris.
"Za tebou umírají, nezvládnou…"
Cancellara doběhl Vanmarckaeho a byli tak dva na jednoho. Měli však 15- vteřinovou ztrátu, kterou museli dohnat v závěrečných 13 km. Ztráta se několik kilometrů pohybovala mezi 15 a 20 vteřinami, ale Vanmarcke už neměl síly na to, aby Cancellarovi pomohl.
„Máš vítr v zádech a do cíle tě čeká sjezd,“ křičel Saganovi do vysílačky sportovní ředitel Patxi Vila z týmového auta Tinkoff.
„Za tebou umírají, nevládnou,“ říkal Vila Saganovi, který šel šílenou rychlostí ve sjezdu, po kterém si „lehl“ na kolo, aby se dal do co nejaerodynamičtější polohy a ušetřil co nejvíce sil do závěru.
Když bylo 5 km do konce, Saganův náskok byl stále 20 sekund a bylo již více- méně jasné, že vyhraje svůj první monument. „Máš náskok 20 vteřin!“ říkal Patxi Saganovi.
Sestřih Kolem Vlámská 2016:
"Taktika byla jasná– chtěl jsem dojet do cíle sám"
„Má sice 23 vteřin, ale postupně mu budu říkat, že má víc a víc,“ řekl kolegům v autě. Peter Sagan šel s předloktími na řídítkách, aby byl v co nejefektivnější poloze, což mu také umožnilo udržet si náskok před pronásledující dvojicí. Do cíle přijel o samotě s 25- vteřinovým náskokem před Fabianem Cancellarem a třetí skončil Sep Vanmarcke.
"Závod byl velmi náročný a celý den se šel na plný plyn. Taktika byla jasná– chtěl jsem dojet do cíle sám. Nikdo se mnou nechce pracovat a myslím si, že vždy je lepší, když se všech raději zbavím,“ říkal po závodě Sagan, který v závěru předvedl 13- kilometrové sólo.
"Paterberg znám velmi dobře. Kwaremont a Paterberg, to je těžká kombinace, je velmi obtížné projít je oba dostatečně rychle. Potřebujete dobré nohy. Jsem velmi šťastný, že jsem měl dnes opravdu dobré nohy. Cítil jsem se silný, jak už dávno ne, "dodal Sagan poté, co předvedl svůj legendární útok právě ve stoupání Paterberg.
Svůj triumf tehdy věnoval zesnulým mladým belgickým cyklistům Antoinovi Demoitiemu a Daanu Mynheerovi, kteří tragicky zemřeli předchozí týden.
Kolem Vlámská / Ronde van Vlaanderen
Závod Kolem Vlámska, známý také jako Ronde van Vlaanderen, je jeden z pěti monumentů a zároveň klíčová součást nejen belgické, ale i celosvětové cyklistiky. Tyto závody jsou charakteristické náročnými dlážděnými úseky a strmými kopcovitými pasážemi, které testují sílu, výdrž a taktiku jezdců.
Charakteristické náročné úseky s dlažebními kostkami, jako jsou Oude Kwaremont a Paterberg, spolu se strmými výšlapy, jako je ikonický Koppenberg, představují obávané a rozhodující momenty závodu. Tyto závody často vrcholí napínavým sprintem nebo únikem několika odvážných jezdců, kteří se snaží uniknout pozornosti pelotonu a dosáhnout sólo výhry.
Od svého vzniku v roce 1913 se staly synonymem pro cyklistické odhodlání a mistrovství, přičemž přilákaly největší jména v tomto sportu. Kolem Vlámska je nejen každoročně oslavována sportovní událost, ale také hluboce zakořeněná součást belgické kultury.
