Vitamin D není zázračný lék. Proč je stejně důležitý pro zdraví?
Vitamin D, přezdívaný také sluneční vitamín, se úzce spojuje s podzimem a zimou. Krátké dny a méně denního světla nás totiž obírají o jeho hlavní zdroj, kterým je slunce.
Přijímáme ho iv potravě, ale zpravidla ne ve velkém množství. Slovenská doporučení proto u zdravých dospělých počítají během zimy s možností doplňovat 800 až 2 000 IU vitamínu D denně, což odpovídá 20 až 50 mikrogramům.
Stačí však vejít do prodejny se zdravou výživou a člověk najde celé police přípravků s vitamínem D. Výběr dávek a kombinací dokáže pořádně zmást.
I díky svému postavení a pověsti se vitamín D stal ve Spojeném království iv USA nejoblíbenějším doplňkem obsahujícím jedinou živinu.
Jak ale v našem těle funguje a co podle vědeckých poznatků dokáže? A co od něj naopak očekávat nelze?
Co je vitamín D?
Vitamin D je nezbytný pro pevné kosti. Pomáhá tělu vstřebávat vápník a fosforečnany, tedy látky, které jsou pro jejich zdraví zásadní.
Tělo si jej vytváří především působením slunečního záření. V menším množství jej přijímáme iz potravin, například z tučných ryb, vaječných žloutků či cereálií obohacených o vitamín D, a následně se v organismu přeměňuje na využitelnou formu.
Na Slovensku má doplňování vitamínu D význam zejména od listopadu do dubna. Sluneční záření v tomto období nestačí k jeho dostatečné tvorbě v kůži a lidé navíc tráví méně času venku.
Standardní postup Ministerstva zdravotnictví SR pro osteoporózu uvádí pro zdravé dospělé bez dalších rizikových faktorů možnost doplňovat v tomto období 800 až 2 000 IU denně, tedy 20 až 50 mikrogramů.
Lidem nad 65 let a hospitalizovaným či lidem v zařízeních dlouhodobé péče doporučuje stejné množství během celého roku. U seniorů totiž schopnost kůže vytvářet vitamín D klesá.
U doplňků se upřednostňuje vitamín D3, protože jde o formu, kterou si tělo vytváří i působením slunce.
Jak vitamín D získal pověst zázračného doplňku?
Tato pověst vznikala postupně. Vědci si všímali, že nedostatek vitamínu D se vyskytuje u lidí s řadou různých onemocnění včetně rakoviny, srdečních chorob či cukrovky.
Když se k tomu přidal objev receptorů vitamínu D v různých částech těla, vzniklo podezření, že jeho nízká hladina může přispívat k rozvoji těchto onemocnění.
Následoval prudký nárůst výzkumu. Po pozorovacích studiích přišly na řadu randomizované kontrolované studie, označované zkratkou RCT.
Pozorovací studie jsou levnější, ale nedokážou prokázat, zda jeden faktor přímo způsobuje druhý, například zda nedostatek vitamínu D vede k rakovině.
Randomizované kontrolované studie jsou drahé a časově náročné, představují však zlatý standard při ověřování účinnosti konkrétního zásahu.
Takový výzkum vyžaduje velké investice od subjektů, které věří, že se jim jednou vrátí. Často jsou to farmaceutické společnosti.
Lékař Xand van Tulleken výstižně popisuje vzestup a pád vitamínu D ve své knize Make Me Well z roku 2026. Mluvil se v ní is několika hlavními aktéry tohoto příběhu plného zvratů.
„Tyto pozorovací studie byly velmi, velmi přesvědčivé,“ říká.
„Když jsem koncem 90. let studoval medicínu, vitamín D měl být lékem na všechno nebo přinejmenším mimořádně důležitým nástrojem pro zlepšení zdraví populace.“
„Do zkoušení vitamínu D jako léku se nalily obrovské sumy peněz.“
Přibližně od roku 2017 začaly přicházet výsledky. Jak popisuje van Tulleken, k velkému zklamání zapojených výzkumníků, kteří si upřímně přáli úspěch, nepřinesli nic převratného.
Namísto nadšení následovalo jen rozpačité zmačkání rameny. Velká očekávání se nenaplnila.
Co ukázaly klinické studie?
„Podle velkých studií se zdá, že vitamin D nedělá nic jiného, než předchází vlastnímu nedostatku,“ říká van Tulleken.
Ten podle něj způsobuje především rachitidu u dětí a osteomalaci u dospělých, tedy onemocnění spojená s měknutím a oslabením kostí, které jsou dnes poměrně vzácné.
Největší randomizovaná kontrolovaná studie svého druhu, VITAL, zahrnovala více než 25 000 lidí. Zkoumala, zda vitamín D dokáže předcházet rakovině a srdečně- cévním onemocněním, ale ve srovnání s placebem neprokázal významný účinek.
V navazující studii nebylo prokázáno ani snížení rizika zlomenin.
Metaanalýza 50 randomizovaných kontrolovaných studií, kterou v roce 2019 publikoval časopis BMJ, zase ukázala, že samotné doplňování vitaminu D neovlivnilo celkovou úmrtnost dospělých.
K výsledkům studie VITAL se v roce 2022 v odborném časopise New England Journal of Medicine vyjádřil také Steven Cummings. Profesor Kalifornské univerzity patří k uznávaným odborníkům na osteoporózu, onemocnění způsobující řídnutí kostí.
Podle něj by se na základě této i dalších studií mělo upustit od rutinního měření hladiny vitamínu D u zdravé populace.
Zároveň uvedl, že „lidé by měli přestat užívat doplňky vitamínu D s cílem předcházet závažným onemocněním nebo si prodloužit život“.
Znamená to, že vitamin D už není třeba doplňovat?
Tak jednoduché to není. Doplňky vitamínu D mají význam při předcházení jeho nedostatku a při jeho odstraňování, s čím počítá i slovenský standardní postup.
Van Tulleken v této souvislosti označuje doporučení britské NHS za výborné. Podle něj vycházejí ze snahy předcházet zdravotním problémům, ne ještě více zlepšovat zdraví člověka, který má vitamínu D dostatek.
Jeho nedostatek je reálný problém a ve Spojeném království se týká přibližně každého šestého dospělého. V nejvážnějších případech způsobuje zmiňovanou rachitidu či osteomalaci, ale i mírnější nedostatek se může projevovat únavou a oslabenou obranyschopností.
Nick Tiller nedávno ve své knize The Health and Wellness Lie ostře kritizoval wellness průmysl, který jako celek označil za podvod. Přesto nám řekl, že vitamín D patří mezi několik málo doplňků, které denně užívá.
Začal s ním poté, co mu krevní testy odhalily nedostatek. Žije totiž v Norsku, kde jsou zimní dny velmi krátké.
Přestože velké studie přinesly zklamání z možností využití vitamínu D při prevenci závažných onemocnění, v každodenní práci všeobecných lékařů má nadále své místo.
Jon Stones, obecný lékař působící v anglickém Bristolu, říká, že vyšetřování nízké hladiny vitamínu D a její následná léčba jsou běžnou součástí jeho práce.
„Ano, chybí nám velké randomizované kontrolované studie, které by prokazovaly snížení výskytu rakoviny a srdečně- cévních onemocnění. Několikrát denně však vidíme méně lehce měřitelné potíže, při jejichž doplňování vitamínu D zřejmě pomáhá,“ vysvětluje.
"Ze své praxe znám množství pacientů s neurčitými příznaky, jako jsou únava, bolesti či celkové vyčerpání doprovázené opakovanými infekcemi. Mnozí mají nízkou hladinu vitamínu D a po nasazení doplňků se velké části z nich uleví," dodává.
Co se považuje za nízkou hladinu vitamínu D a jak se měří?
Stones vysvětluje, že hladinu vitamínu D zjišťuje krevním testem v rámci širšího vyšetření. U neurčitých příznaků, jako je únava, zároveň hledá i další možné příčiny, například problémy se štítnou žlázou či nedostatek železa.
Ve své praxi rozlišuje výrazný nedostatek při hodnotách pod 25 nmol/la mírnější nedostatek při hladině mezi 25 a 50 nmol/l.
Předepsaná dávka vitaminu D závisí na naměřené hodnotě a zdravotním stavu. Slovenský standardní postup při prevenci osteoporózy uvádí běžnou denní dávku vitamínu D3 800 až 1 000 IU, tedy 20 až 25 mikrogramů.
Při výrazném nedostatku může lékař k doplnění zásob zvolit vyšší dávky. Taková léčba se však liší od běžného preventivního užívání a její dávkování i trvání má určit individuálně.
Volně dostupné jsou také tablety s obsahem 4 000 IU, tedy 100 mikrogramů. Samotná dostupnost takové dávky však neznamená, že ji každý potřebuje denně.
Příliš vysoké dávky vitamínu D mohou uškodit. Mohou vést k hromadění vápníku v těle a namísto ochrany kostí přispět k jejich poškození.
Stones dodává, že nízká hladina vitamínu D je „užitečným signálem, že člověk nemá dostatek slunečního záření, a může otevřít rozhovor o tom, kolik času tráví venku“.
Podobně jako multivitamin nenahradí zdravou a pestrou stravu, ani vitamin D ve formě doplňku by neměl být považován za náhradu pobytu venku na denním světle.
„Sluneční záření má i další přínosy včetně uvolňování oxidu dusnatého, který má prokázané účinky v různých oblastech včetně snižování srdečně- cévního rizika.“
Výzkum britské Agentury pro zdravotní bezpečnost UKHSA ukazuje, že ultrafialové záření ze slunce uvolňuje oxid dusnatý z jeho zásob v kůži. Ten rozšiřuje cévy, což může vést ke snížení krevního tlaku.
Má smysl dát si změřit hladinu vitamínu D?
Soukromá laboratorní vyšetření i domácí testy představují rostoucí byznys a vitamín D není výjimkou. Stones je však z pohledu všeobecného lékaře vnímá kriticky a pro pacienty je často považuje za zbytečný výdaj.
"Bez příznaků bych hladinu vitamínu D nevyšetřoval. Soukromí poskytovatelé však ochotně vezmou lidem peníze za vyšetření, které bych sám neindikoval, a pak je s odchylkami ve výsledcích pošlou zpět ke mně, abych je řešil."
"Pochybuji io spolehlivosti některých výsledků. Když test zopakujeme v laboratořích, často dostaneme výrazně odlišné hodnoty."
Jeho doporučení se přitom netýká pouze vitamínu D, ale domácích testů obecně: "Pokud nemáte příznaky, nedávejte se testovat. Pokud příznaky máte, obraťte se na svého všeobecného lékaře!"
