10 let evoluce elektrokol, která navždy změnila horskou cyklistiku
Před deseti lety si první elektrická horská kola teprve hledala místo na scéně. Mnozí jezdci je odmítali bez větší diskuse a také několik značek působilo, jako by si nebylo zcela jisté, co si s eMTB vlastně počít.
Hodně z těch raných e- biků vypadalo tak, jako by někdo na trailové kolo jednoduše připáskoval autobaterii.
První vlna eMTB byla těžká, neohrabaná, hlučná a designově často velmi rozpačitá. Motory uměly zabírat trhaně, baterie měly skromnou kapacitu a geometrie se nejednou přebírala z běžných trailových kol, která na vyšší hmotnost a rychlost ještě nebyla připravena.
Jenže pod masivními spodními trubkami, velkými bateriemi a nevkusnými displeji na řídítkách se už tehdy rodilo něco důležitého.
Elektrická horská kola nezmizela. Právě naopak. Zatáhli vývoj horských kol směrem k rychlejší, těžší a technicky složitější budoucnosti.
V roce 2026 již nejlepší eMTB nejsou žádnou zvláštností. Patří mezi kola, která udávají tempo vývoje, a zároveň mezi nejvyspělejší horské modely, jaké si dnes můžete pořídit.
Nejpřekvapivější na tom celém je, že některé myšlenky byly správné už od začátku.
Ročník 2016
Když se dnes podíváme zpět na elektrická horská kola z roku 2016, je snadné se pousmát. Některé z nich měly asi tolik vizuální jemnosti jako chladnička s mrazákem řítící se dolů červeným trailem.
No právě na kolech jako původní Specialized Turbo Levo, Haibike XDURO či sDuro s motorem Yamaha začínaly MTB značky zjišťovat, jak má vlastně vypadat celoodpružený e- bike.
Má se tvářit jako běžné horské kolo bez asistence? Má mít vyjímatelnou baterii? Má být displej velký a nápadný nebo co nejnenápadnější?
Má být geometrie kvůli vyšší hmotnosti konzervativní, nebo naopak agresivnější, protože tato kola dokázala jezdce dostat téměř kamkoli?
Odpovědi tehdy ve skutečnosti neznal nikdo.
Jednu z progresivnějších ukázal už první Turbo Levo. Specialized se při něm snažil co nejvíce skrýt elektrické prvky, vyhnul se velkému displeji na řídítkách a motorový systém bral jako přirozenou součást kola, nikoli jako doplněk, který se na rám dodatečně přimontuje.
Haibike a mnohé další značky, například Scott, Cube, Lapierre či KTM, šly opačnou cestou. Stavěla kola, na kterých byly motor i baterie mnohem viditelnější.
Působili průmyslově, ale zároveň pomohli dokázat, že o pořádně celoodpružené eMTB s velkým zdvihem, slušnými komponenty a dostatečnou silou do náročného terénu je reálný zájem.
Dokonalé nebyly ani zdaleka. Spíše šlo o předobraz kategorie, jejíž cyklistický průmysl v té době teprve začínal rozumět.
eMTB v roce 2026
Přesuňme se do roku 2026 a rozdíl oproti prvním e- bikem je propastný.
Moderní eMTB mají větší baterie, silnější motory, elegantnější rámy, lepší odpružení, odolnější pláště, výkonnější brzdy a geometrii navrženou podle toho, jak se na nich ve skutečnosti jezdí.
Současný Specialized Turbo Levo není jen uhlazenější verzí původního kola. Je to úplně jiná liga. Původní Levo s maximálním výkonem 530 W a točivým momentem 90 Nm působilo v roce 2016 jako pořádně silný e- bike.
O deset let později posouvá Levo 4 S- Works tato čísla na 850 W a 111 Nm. To znamená přibližně 60- procentní nárůst maximálního výkonu ao 23 procent vyšší točivý moment.
Podobně výrazně narostla i kapacita baterie. Původní Levo přišlo podle verze s baterií 460 nebo 504 Wh.
Nejnovější Levo 4 má vnitřní baterii s kapacitou 840 Wh ak tomu možnost přidat 280 Wh range extender. Ve srovnání s prvními modely se tak množství využitelné energie téměř zdvojnásobilo.
Kola s motory Bosch se stala hlavním měřítkem kategorie a nejnovější systémy Performance Line CX nabízejí mnohem kultivovanější projev než dřívější jednotky.
Do výborných produktů postupně dozrály také systémy Shimano, Brose, Yamaha a Specialized. Na rostoucí trh se chtěly přidat i značky jako TQ či Fazue.
Potom přišlo DJI se svými motory Avinox a vykoplo dveře tak, jako by dovnitř házelo granát.
Najednou se začalo mluvit o obrovských špičkových výkonech, masivních hodnotách točivého momentu, elegantních dotykových displejích, propracovaných aplikacích a chování motoru, vedle kterého starší systémy působily jako vytáčené připojení k internetu.
To samozřejmě automaticky neznamená, že nejnovější kola jsou ve všem lepší.
Obrovský maximální výkon má smysl jen tehdy, pokud ho kolo dokáže přenést na trail, aniž by zadní plášť rozemlel podklad na prach nebo vás vystřelil do keřů. Ukazuje to však, jak moc se celá debata posunula.
V roce 2016 zněla otázka, zda je toto ještě opravdu horská cyklistika. V roce 2026 se ptáme dříve, kolik výkonu je už příliš mnoho a zda to vůbec přežije pohon.
Co se změnilo nejvíc?
Nejjednodušší odpověď zní výkon a kapacita baterie. První eMTB často stavěly na bateriích s kapacitou přibližně 400 až 500 Wh.
Dnes je běžných 700 Wh a více, range extendery jsou široce dostupné a některá kola dokáží nést tolik uložené energie, že eMTB z roku 2016 při nich působí, jakoby ho poháněla baterie z telefonu.
Ještě větší změnou je však kontrola. Moderní motory e- biků jsou plynulejší, inteligentnější a nabízejí více možností nastavení.
Reagují rychleji, lépe pracují s doběhem asistence a nepůsobí již jako jednoduchý vypínač zapnuto nebo vypnuto. Spíše připomínají velmi nadšený pár nohou navíc. Nebo rovnou dva.
Nejvíce to cítit v technických stoupáních. Nejlepší eMTB dnes jezdci otevírají ještě divočejší a odlehlejší místa, ale s takovou mírou kontroly, jaké se prvním modelům ani nesnilo.
Moderní motory vás netlačí jen dopředu. Pomáhají vám udržet rychlost a plynulost.
Stejně výrazně se změnila i geometrie. První eMTB často působily vysokým, krátkým a poněkud nervózním dojmem, zvláště když se trail rozjel.
Moderní kola jsou delší, položenější a stabilnější. Mají lepší rozložení hmotnosti a kinematiku odpružení navrženou s ohledem na vyšší hmotnost celého kola.
Doběhly to i pláště a brzdy. První eMTB s obdivuhodnou účinností odhalovaly slabé bočnice, přehřívaly brzdy a ohýbaly kola.
Byly jako pojízdné testovací laboratoře s motorem. Pokud byl nějaký komponent na hraně, eMTB jej odhalilo velmi rychle.
A právě tato bolestivá zkušenost posunula kola dopředu.
V čem měl průmysl pravdu
Cyklistický průmysl však udělal dobře, že začal brát eMTB vážně.
Ať si o nich v roce 2016 myslel kdokoli cokoli, zpřístupnili ježdění většímu počtu lidí, otevřeli cestu do velkých kopců a změnili představu o tom, co lze stihnout během běžné jízdy. Více okruhů, více stoupání, více sjezdů.
Výrobci zároveň správně pochopili integraci, alespoň v principu. Už první Levo ukázalo, že jezdci nemusí nutně chtít eMTB, které na první pohled křičí, že je elektrické.
Čistší rámy, vnitřní baterie a nenápadné ovládací prvky pomohly eMTB působit blíže k běžným horským kolům.
Správný byl i důraz na jízdní projev. Špičkový výkon sice přitahuje pozornost, ale důležitější je, jak jej systém dávkuje. Nejlepší dnešní motory působí přirozeně, předvídatelně a snadno se ovládají.
Nepomáhají vám jen jet rychleji. Pomáhají vám vybírat lepší stopy.
A možná nejdůležitější je, že eMTB přinutily značky stavět odolnější kola. Díky e- bikem z toho těžíme všichni, ať už jde o lepší brzdy, trvanlivější pohony nebo jistější pracující odpružení.
V čem se průmysl mýlil
Samozřejmě, cyklistický průmysl udělal i několik chyb.
Značky se někdy honí za čistou integrací na úkor praktického používání. Skryté baterie, vnitřní vedení kabelů, kabely vedené přes hlavové složení a natištěný prostor kolem motoru mohou ve studiu vypadat výborně.
Mnohem méně příjemné jsou však tehdy, když stojíte promrzlí a mokří a snažíte se vyřešit problém jediným multiklíčem.
Průmysl se naučil skrývat elektrické prvky dříve, než se plně naučil dělat je příjemné pro každodenní život.
Dalším problémem je cena. Špičkové eMTB jsou dnes neuvěřitelně drahé. Moderní vlajkový e- bike může stát více než zcela použitelné auto, ačkoli u nových technologií je třeba počítat is náklady na vývoj a výzkum.
Pak je zde honění se za výkonem. Větší čísla vypadají lákavě, ale více točivého momentu a více wattů není vždy odpověď.
Na dlouhých vyjížďkách může vyšší výkon znamenat více tepla, rychlejší vybíjení baterie a větší zátěž pro komponenty.
Budoucnost proto nemůže být jen o slově více. Musí být o tom, aby byla kola lepší.
Kam se eMTB posunou dál?
Moderní elektrická horská kola lépe stoupají, rychleji sjíždějí, déle vydrží, působí přirozeněji a už ani zdaleka nevypadají jako projekty ze školní vědecké výstavy.
Rozdíl mezi eMTB z roku 2016 a eMTB z roku 2026 není jako srovnání dvou generací trailových kol bez asistence.
Spíše připomíná rozdíl mezi prvním chytrým telefonem a špičkovou technologií, kterou dnes nosíte v kapse. Základní myšlenka zůstala stejná, ale všechno ostatní se změnilo.
Největší lekce uplynulého desetiletí není v tom, že e- biky potřebovaly více výkonu, větší baterie nebo čistší displeje. Nejprve se musely stát skutečnými horskými koly.
První elektrokola dokázala, že tato myšlenka má smysl. Nejnovější ukazují, jak moc celá kategorie dozrála.
A přestože eMTB z roku 2016 dnes mohou působit neohrabaně, těžce a poněkud zmateně, zaslouží si uznání. Byli to zvláštní průkopníci, kteří snesli posměch, nekonečné hádky na fórech i podezřívavé pohledy v trailcentrech.
Bez nich bychom dnes neměli tak úžasná elektrokola, jaká máme. Pokrok je krásná věc. Uvidíme, co nám předvedou například v roce 2036.
