Plíce měl plné krevních sraženin. Pokud by trénoval ještě dva dny, zemřel by. Michael Matthews se vrací na Tour de France po plicní embolii
Australský cyklista Michael Matthews (Jayco AlUla) se na Tour de France vrací rok po zdravotním problému, který mohl ukončit nejen jeho kariéru, ale také život.
Před startem Tour de France 2025 mu lékaři diagnostikovali plicní embolii a Australan později přiznal, že v nemocnici ve Švýcarsku nevěděl, jestli se ráno ještě vzbudí.
Teprve nyní v podcastu Taking a Breath podrobně popsal dramatické události, které jeho hospitalizaci předcházely. Přiznal, že krevní sraženiny v plicích zpočátku považoval jen za projev alergie a teprve vyšetření odhalily život ohrožující problém.
"Nejdřív jsem byl velmi vystrašený a zmatený. Jako profesionální sportovec děláte všechno správně. Dobře jíte, kvalitně spíte, netrávíte čas alkoholem ani cigaretami, trénujete na maximum. Proto jsem vůbec nechápal, jak se něco takového mohlo stát právě mně," řekl Matthews.
Přečtěte si také
Myslel si, že jde jen o alergii
Matthews se připravoval na Tour de France na vysokohorském soustředění v Livignu. Forma byla výborná a po vítězství na posledním závodě před přípravou věřil, že na Tour dostane šanci bojovat o etapové triumfy.
Během tréninků však začal pociťovat problémy s dýcháním. Jelikož dlouhodobě trpěl alergií na trávu a prach, zpočátku tomu nepřikládal velkou váhu.
"Myslel jsem si, že za to mohou alergie. V okolí právě sekali trávu před Giro d'Italia a všechno tomu nasvědčovalo. Jenže postupně se to zhoršovalo a začaly se rozsvěcovat varovné kontrolky," popsal 35- roční australský cyklista.
Nejkritičtější moment přišel během desetiminutového intenzivního tréninkového úsilí ve výšce více než 2 000 metrů nad mořem.
"Měl jsem pocit, jako bych se snažil dýchat pod vodou. Úplně mi chyběl kyslík. Tep jsem měl neobvykle nízký, ačkoli jsem šel naplno. Byl to jeden z nejzvláštnějších pocitů, jaké jsem na kole zažil."
První interval ještě dokončil, ale při druhém po několika sekundách zjistil, že tělo už prostě nefunguje.
Přečtěte si také
Zachránila ho manželka
Ani po tréninku se jeho stav nezlepšil. Během obyčejné procházky městem mu najednou vyskočil puls na přibližně 170 úderů za minutu.
Právě tehdy zasáhla jeho manželka Kateřina, která pochází ze Slovenska.
"V týmu si mysleli, že si potřebuji jednoduše odpočinout. Manželka však řekla: Sedni do auta a jeď okamžitě do nemocnice. Zná mé tělo stejně dobře jako já a věděla, že tohle není normální."
Spolu s trenérem proto zamířil do nemocnice ve Švýcarsku. Nejprve absolvoval krevní testy, následně jej lékaři poslali na CT vyšetření plic.
Výsledek šokoval i samotné lékaře.
"Nikdy nezapomenu na výraz doktora, když držel výsledky v rukou. Díval se na mě a říkal: Jak je to možné? Toto přece nemůže patřit člověku ve vašem věku a v takové kondici. Celé plíce jsem měl plné krevních sraženin."
Pokud by trénoval ještě dva dny, zemřel by
Matthews přiznal, že ani nechtěl vědět, kolik sraženin v plicích vlastně měl: "Jedna by mi úplně stačila. Bylo jich však hodně."
Nejtěžší přišla slova lékařů krátce po diagnóze.
"Řekli mi, že kdybych pokračoval v tréninku ještě jeden nebo dva dny, zabil bych se. Tehdy se mi spustily slzy. Uvědomil jsem si, že jsem dostal druhou šanci na život."
Australan zůstal několik dní hospitalizován ve Švýcarsku. Ležel na nemocniční posteli sám, daleko od rodiny.
"Přemýšlel jsem, jestli se ráno vůbec vzbudím. Byla to zkušenost, na kterou bych nejraději úplně zapomněl," přiznal Matthews.
Přečtěte si také
Příčina zůstává nejasná
Po propuštění absolvoval sérii podrobných vyšetření na specializované klinice v Miláně. Lékaři kontrolovali celý organismus včetně genetických predispozic na poruchy srážlivosti krve.
Všechny výsledky byly negativní: "Prošli jsme úplně všechno. Genetické testy nic neukázaly a dodnes neumíme s jistotou říci, co to způsobilo."
Matthews přiznal, že s lékaři sice mají jednu pracovní hypotézu, ale jistotu nemají. Domnívají se, že problém mohl souviset s tréninkem využívajícím systém omezení průtoku krve, takzvaný Blood Flow Restriction (BFR).
"Je to jediná věc, která se změnila. Nemůžeme říci na sto procent, že právě to bylo příčinou, ale myslíme si, že odtud celý problém mohl začít."
Přečtěte si také
V předposlední den léčby startoval na závodě
Během tří měsíců užíval léky na ředění krve. Lékaři ho upozornili, že největším rizikem není samotná jízda, ale případný pád, který by mohl vést k vážnému krvácení.
Ani to ho však od kola neodradilo.
"Nevydržím sedět bez pohybu. Deset dní jsem odpočíval a pak jsem začal opět jezdit. Nejprve hodinu denně, pak jsem trénink postupně přidával."
Přiznává, že s odstupem času si uvědomuje, že to možná nebylo nejrozumnější rozhodnutí.
"Asi jsem to dělat neměl. Ale prostě nedokážu sedět doma. V předposlední den léčby jsem už opět startoval na závodě."
Během zbývající rekonvalescence jezdil výrazně opatrněji. Vyhýbal se rizikovým sjezdům a často ho autem doprovázela manželka.
"Byla při mně každý den. Dávala pozor na auta a dělala všechno pro to, abych byl v bezpečí."
Přečtěte si také
Návrat na Tour de France
Letos začal Australan vítězně, když triumfoval hned v lednu na závodě GP Castellón- Ruta de la Cerámica, když v závěrečném spurtu zdolal i slovenského mistra Lukáše Kubiše (Unibet Tietema Rockets), který tehdy finišoval třetí.
Po čtyřměsíční pauze se Matthews postupně vracel do závodního rytmu. Jako součást přípravy absolvoval Kolem Švýcarska i Tour Auvergne Rhône Alpes, kde však výraznější výsledek nezaznamenal.
Tým Jayco AlUla mu přesto důvěřoval a zařadil ho do sestavy pro Tour de France.
"Kdybyste mi před třemi měsíci řekl, že budu stát na startu Tour de France, asi bych vám nevěřil. Velmi tvrdě jsem pracoval na tom, abych se stihl vrátit k týmu ještě před Tour, a velmi se těším, že jsem zpátky," řekl Matthews.
"Poté, co jsem minulý rok chyběl pro nemoc a letos mě přibrzdil pád, mám ještě větší motivaci a hlad po závodě. Tour je největší akce roku a přestože na ní budu startovat už po deváté, dostat se do sestavy je pro každého jezdce stále obrovská věc," dodal Australan.
Australan bude na nejslavnějším etapovém závodě světa útočit na své páté etapové vítězství.
Po zkušenosti, která mohla ukončit nejen jeho kariéru, ale i život, nicméně přiznává, že dnes své tělo vnímá úplně jinak.
"Při každém zvláštním pocitu jdu okamžitě na vyšetření. Pravidelně absolvuji krevní testy a vše důkladně kontrolujeme. Myslel jsem si, že něco takového se mně nikdy nemůže stát. Dnes vím, že nikdo není neporazitelný," řekl australský cyklista.
