Dlouholeté ježdění může u starších cyklistů ovlivnit zdraví srdce. Proč by vás to nemělo odradit od sportování?

Cvičení jakéhokoli druhu, včetně cyklistiky, je obecně jedním z nejprospěšnějších nástrojů pro zdraví.
Pokud se však provádí mnoho let ve vysoké intenzitě, organismus může být vystaven i negativnímu stresu. A srdce je často tím orgánem, který to nejvíc pocítí.
Nedávná studie z Univerzity v Leeds přidala k tomuto tématu nové poznatky. Výzkumníci zjistili, že starší muži, kteří se dlouhodobě věnují vytrvalostní cyklistice, mohou mít zvýšené riziko nebezpečných poruch srdečního rytmu.
Studie publikovaná ve vědeckém časopise Circulation: Cardiovascular Imaging ukázala, že sportovci s desetiletími tréninku měli častěji jizvy na srdci v porovnání s nesportující populací.
A ti, kteří jizvy měli, měli 4,5- krát vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví epizoda nepravidelného srdečního rytmu.
Výzkumníci sledovali 106 zdravých mužů nad 50 let, kteří neměli žádné příznaky srdečního onemocnění ani diagnostikovanou kardiovaskulární chorobu.
Všichni byli cyklisté nebo triatlonisté, trénovali minimálně 10 hodin týdně po dobu více než 15 let a soutěžili na různých úrovních.
Na začátku výzkumu absolvovali magnetickou rezonanci ke zjištění jizev na srdci a dostali implantabilní zařízení pro dlouhodobé sledování rytmu.
Jizvy byly nalezeny u 47 procent z nich, zejména ve spodní části levé komory, hlavní pumpovací části srdce. Ve srovnatelné skupině nesportujících mužů byl tento podíl jen 11 procent.
Během dvouletého sledování se u 22 procent sportovců objevila alespoň jedna epizoda komorové tachykardie, tedy nebezpečné arytmie.
Až 78 procent z nich mělo již dříve zjištěné jizvy na srdci. Tři účastníci měli opakované epizody déle trvající tachykardie.
Doktorka Sonya Babu- Narayan, klinická ředitelka British Heart Foundation, k tomu uvedla: "Není pochyb o tom, že cvičení prospívá našemu srdci. Pomáhá snižovat krevní tlak i cholesterol, udržovat hmotnost a má pozitivní vliv na psychické zdraví."
"No u některých starších vytrvalců může dlouhodobé intenzivní zatížení srdce ovlivnit."
"Proto bude potřebný další výzkum u mužů i žen, aby se dali identifikovat ti, pro které by bylo vhodné preventivně zvážit implantaci defibrilátoru," dodala Sonya Babu- Narayan
Příběh bývalého šéfa UCI Briana Cooksona

Jedním z účastníků byl také 74- roční Brian Cookson, bývalý prezident Mezinárodní cyklistické unie (UCI) v letech 2013 až 2017.
Po odchodu z funkce se opět vrátil k tréninku i závodění, ale v květnu 2024 během tréninku na dráze v Manchesteru pocítil náhlou nevolnost.
Zaznamenal rekordní tepovou frekvenci 238 úderů za minutu, která se vracela do normálu až po 15 minutách.
Díky tomu, že byl součástí výzkumu a měl implantované monitorovací zařízení, vědci přesně identifikovali problém.
"Druhý den mi zavolali. Řekli mi, abych okamžitě přestal jezdit a nedělal nic namáhavého, dokud mě nevyšetří, protože si myslí, že potřebuji implantabilní defibrilátor."
Cookson přežil epizodu komorové tachykardie. Bez léčby může tento stav vést k srdeční zástavě.
Koncem léta byl implantován defibrilátorem, který dokáže elektrickým impulzem zastavit nebezpečnou arytmii.
Cookson dnes jezdí dál, ale hlavně si hlídá intenzitu. „Sleduji tep a když se blížím ke 150 úderům, uberu,“ říká.
"Nemyslím si, že by se lidé měli leknout. Pokud bych se mohl vrátit na začátek, nic bych nezměnil. Všechny roky na kole mi přinesly hodně dobrého."
"Problémy se srdcem se mohou týkat kohokoli, proto si není třeba myslet, že se nás netýkají. Pokud máte možnost zdravotní prohlídky, jděte na ni. A pokud se objeví příznaky, odpočiňte si a dejte se vyšetřit."
"Cvičení je prospěšné a soutěžení je zábava. Já pořád jezdím, jen se snažím brát ohled na to, že už mám po sedmdesátce. Ale rozhodně nemám v plánu přestat s kolem," dodal Cookson.
Výsledky studie nemají lidi odrazovat od pravidelného cvičení
Vedoucí výzkumu, doktor Peter Swoboda z University of Leeds, dodává: "U sportovců, kteří měli epizody nebezpečných arytmií, se často nejprve objevily příznaky."
"Každému, kdo pociťuje závratě, bolesti na hrudi, dušnost nebo mdloby, doporučuji kontaktovat lékaře."
"Výsledky této studie nemají lidi odrazovat od pravidelného cvičení. Týkají se velmi specifické skupiny sportovců a ne všichni měli jizvy na srdci."
"Pohyb je prospěšný pro každého a tato studie pomáhá lépe porozumět tomu, jak sportovat bezpečně," dodal Swoboda.








