Poradna: Jak se postupně zbavit strachu a stát se lepším jezdcem?
Překonání určitého typu strachu, respektive obav z neznámého, je jezdecká dovednost sama o sobě.
Pokud se na ni při tréninku zaměříte, budete si časem více věřit, začnete lépe jezdit, na trailech se konečně bavit a zároveň se nepřizabijete. Trik je být odvážný, ale ne hloupý.
Překonání strachu nespočívá v tom, že se začnete bezhlavě vrhat dolů strmými srázy, ani skákat na velkých skocích.
Strach vám totiž může zachránit život. Srdce se vám rozbuší, když v lese uslyšíte zvláštní zvuky, nebo když na úzkém trailu biker před vámi najednou prudce zastaví?
To je pravý strach. Přirozená, rychlá reakce na bezprostředně hrozící nebezpečí.
Když se tento typ strachu neočekávaně vynoří, tělo vyšle jasné fyzické signály. Nepříjemné pocity v žaludku, husí kůže, nebo vás přelije studený pot.
Oči vyšlou signál do amygdaly, emočního centra mozku a to se postará, aby adrenalinové žlázy vyloučily stresové hormony, které připravují tělo na možný útěk nebo na fyzickou konfrontaci.
Potom se zrychlí dýchání, rozbuší se srdce, rozšíří se zorničky a paměť se snaží vše „archivovat“, abyste se podobné situaci dokázali v budoucnosti vyhnout.
Bez tohoto opravdového strachu byste ve světě dlouho nepřežili. Ale to není ten, který se máte snažit překonat.
Kde se bere strach?
Když mluvíme o překonávání strachu, který vám brání zlepšovat se, je třeba začít s pochopením toho, odkud pochází– z neznámého.
Zkuste o tom chvíli popřemýšlet. Když se něčeho bojíte, je to zejména proto, že netušíte, jak to dopadne.
Stojíte na začátku zrádné pasáže trailu a uvažujete, zda se do toho pustit nebo ne. V hlavě si tvoříte řadu scénářů, zejména katastrofických a tyto myšlenky vás doslova paralyzují.
Když si uvědomíte, že pociťovat strach a nechat se jím ovládat jsou dvě rozdílné věci, jste na nejlepší cestě k tomu, abyste jej dokázali zvládat a postupně i překonat.
Zredukujte počet neznámých
Řekněme, že výzva, před kterou máte respekt, je například drop.
Naučte se nahlas popsat, čeho přesně se bojíte a začněte ke strachu přistupovat racionálně. Je to jako řešení rovnice.
Nejprve definujte, které proměnné jsou pro vás neznámé (potřebná technika, nájezdová rychlost, pocit být déle ve vzduchu, dopad na členitý povrch…) a poté se s nimi postupně seznamujte.
Bojíte se zranění? Nakupte a oblečte si všechny možné chrániče, které dokáží následky pádů eliminovat.
Bojíte se, že nezvládnete techniku? Najměte si trenéra, který vás ji postupně naučí.
Bojíte se, že se rozjedete pomalu, případně rychle? Oslovte zkušenějšího bikera, ať vám ukáže správnou nájezdovou rychlost.
Bojíte se být ve vzduchu? Jděte si zaskákat do trampolínového centra.
Bojíte se výšky? Najděte si menší drop.
Nejprve se snažte zdolávat úplně malé dropy, ale ne pětkrát po sobě, ani během odpoledne, ale skákejte na nich několik dní dokola, dokud si nezautomatizujete všechny pohyby a přestanete o nich přemýšlet.
Kontrolujte své emoce
Přestaňte se na strach dívat jako na výhradně negativní emoci, začněte jej brát spíše jako vnitřní výstražný systém.
Strach z něčeho je signál, že vám záleží na tom, jaký bude mít daná situace dopad, a proto byste to neměli brát na lehkou váhu, ale nechte jej běžet jako „aplikaci v pozadí“.
Strach bývá živen nejistotou a bezradností– pokud se vám podaří nahradit jejich myšlením na praktickou stránku věci, můžete také do velké míry potlačit své obavy.
Namísto myšlenek na to, co se může stát, myslete na to, co dělat, aby se to nestalo. Například na správnou pozici těla, pozdní odraz, sledování dopadu…
Rozhodujte se včas
Toto je pravděpodobně nejužitečnější tip, který vám můžeme dát.
Pro svou vlastní bezpečnost se nejprve rozhodněte, zda se překážku pokusíte zdolat a teprve potom se na ni pusťte, ne naopak.
Rozhodnutí v poslední chvíli se vám může ošklivě vymstít, o čemž svědčí i množství videí na internetu.
Znáte je, biker se rozjede, ale před hranou dropu zpanikaří, začne brzdit a spadne z něj dolů.
Dříve než drop skočíte, projděte se pěšky až k jeho hraně. Je to doslova životně důležité, aby vás nepřekvapily jeho výška nebo místo či povrch dopadu.
Když se už rozjedete, tak skákejte, protože vždy je lepší špatně skočit, než špatně spadnout přes okraj. Totéž platí io rockgardenech nebo průjezdu přes kořeny. Pokud zpanikaříte a začnete brzdit, pravděpodobně se zaseknete a spadnete.
Jak na obávané překážky?
1. Nepouštějte se hned do nejtěžší varianty překážek, zvyšujte jejich náročnost postupně.
2 Načtěte si překážku nebo problematický úsek z každé strany tak, abyste si je dokázali představit, i když zavřete oči.
3 Zapomeňte na katastrofické scénáře, zavřete oči a myslete na to, jak procházíte úsekem a zvládáte to.
4 Když už jednou šlápnete do pedálů, musíte si věřit a jít do toho. Nebrzděte v poslední chvíli.
5 Opakovaný průjezd problematického úseku vás fyzicky i mentálně připraví na to, abyste to zvládli i příště.
Vizualizujte si úspěch
To, co určuje naše obavy a naši reakci na ně, se vyvíjí po celý život. Strach může být zcela iracionální a neopodstatněný, získaný sledováním druhých, nikoli vlastní zkušeností.
Proto naše dobrá rada na závěr zní: Nedívejte na YouTube videa pádů jako dobře známé Friday Falls, ale raději úspěchy jezdců, Saturday Sends.
Vždy je lepší dívat se na úspěšné zvládnutí překážek, kterých se obáváte, než naopak.
Poproste kámoše, aby vám ukázal, jak na to. Když se podíváte, jak zdolává překážku někdo zkušenější, otevře vám to oči, protože uvidíte, jak to lze zvládnout.
Pomůže vám to!
