Překonal plicní embolii i zlomeniny obou zápěstí. Michael Matthews předvedl na mistrovství světa životní výkon
Michael Matthews nepatřil před startem silničního závodu na mistrovství světa mezi jezdce, od kterých se čekal boj o duhový dres.
Na náročném montrealském okruhu se pozornost soustředila na jiné favority a Australan byl spíše jménem v širším okruhu možných překvapení. Po 273 kilometrech a více než 3500 výškových metrech však sprintoval o medaili.
Rychlejší než Matthews byl jen Brandon McNulty, který se pronásledovatelem vzdálil 33 kilometrů před cílem.
McNultyho náskok se v posledním kole zmenšil na několik vteřin, ale skupina za ním se při stíhání nedokázala zorganizovat a Američan si nakonec udržel 13- vteřinový náskok. Matthews vyhrál sprint o stříbro před Mathieu van der Poelem a po průjezdu cílem si zakryl tvář rukama.
"Ráno jsem manželce řekl, že chci na trati nechat úplně všechno a pak být na svůj výkon hrdý. Když jsem projel cílem, opravdu mi už nic nezbylo. Zakryl jsem si tvář rukama, protože jsem téměř nedokázal uvěřit tomu, co se právě stalo, "řekl Matthews pro Eurosport.
Přečtěte si také
Dvakrát si myslel, že je po kariéře
Před rokem přitom Matthews řešil mnohem vážnější otázku než výsledek na kole a během přípravy na Tour de France mu diagnostikovali plicní embolii.
Problémy s dýcháním nejprve připisoval alergii, ale vyšetření ukázalo krevní sraženiny v plicích. Jak později popsal, lékaři mu řekli, že pokračování v tréninku ještě jeden nebo dva dny mohlo mít smrtelné následky.
"Nikdy nezapomenu na výraz doktora, když držel výsledky v rukou. Díval se na mě a říkal: Jak je to možné? Toto přece nemůže patřit člověku ve vašem věku a v takové kondici. Celé plíce jsem měl plné krevních sraženin," řekl Matthews.
Po několika dnech v nemocnici následovala tříměsíční léčba léky na ředění krve. Postupně se vrátil k tréninku a už v předposlední den léčby opět startoval v závodě. Na začátku sezóny 2026 potvrdil návrat do formy vítězstvím na Gran Premio Castellón. Těšil se na jarní klasiky, ale krátce nato přišla další rána.
Pátého března 2026 se při tréninku v Itálii srazil s hasičským autem. Zlomil si obě zápěstí, utrpěl i další zranění rukou a musel podstoupit dvě operace. Nehoda ho připravila o jarní klasiky a znovu ho čekala dlouhá cesta zpět do závodu.
"Za poslední dva roky jsem si prošel plicní embolií a myslel jsem si, že moje kariéra skončila. Na začátku letošního roku jsem si pak zlomil obě ruce a znovu jsem měl pocit, že je konec. Teď jsem druhý na mistrovství světa v silničním závodě. Upřímně, nemám slov, "řekl po závodě.
Významnou část jeho návratu nesla také manželka Kateřina. Po březnové nehodě mu pomáhala při běžných činnostech a podporovala jej během rehabilitace. Matthews na ni nezapomněl ani ve chvíli, kdy stál v cíli s medailí na krku.
"Manželka byla při mně každou chvíli. Pomáhala mi oblékat se a stále mě povzbuzovala, že mě v kariéře ještě čekají velké věci. I teď je tady a podporuje mě. Nedokážu jí dostatečně poděkovat za všechno, co pro mě udělala. Sama ví, že tato stříbrná medaile patří jí stejně jako .
Na Tour útočil, v Kanadě zúročil zkušenosti
Australan se v létě stihl připravit na Tour de France. Do úniku se dostal pětkrát, na etapové vítězství však nedosáhl. Jeho nejlepším výsledkem bylo sedmé místo v deváté etapě.
Aktivita na sice Tour ukázala, že je opět schopen závodit naplno, předpovědět z ní však stříbro z náročného mistrovství světa mohl jen málokdo.
V Kanadě se přitom Matthews umí prosadit už léta. Klasiku Grand Prix Cycliste de Québec vyhrál třikrát (2018, 2019, 2024) a triumfoval také na Grand Prix Cycliste de Montreal (2018), na jejímž okruhu se nyní bojovalo o titul mistra světa.
Zkušenost s místními cestami mu podle jeho slov pomohla rozpoznat, kde může šetřit síly a kde je musí využít.
V elitním silničním závodě mistrovství světa startoval Matthews již čtrnácté. Šesté se dostal do první desítky a získal čtvrtou medaili.
"Poslední šance stát se mistrem světa"
Den před závodem oslavil 36. narozeniny a uvědomoval si, že při příštím šampionátu v Alpách už nemusí dostat podobnou příležitost zabojovat o titul.
"Myslím si, že tohle byla pravděpodobně moje poslední šance stát se mistrem světa. Mám proto smíšené pocity, ale zároveň musím být hrdý na to, jak jsem se dokázal vrátit. Mnozí tvrdili, že tento okruh je nad mé možnosti. Druhým místem jsem ukázal, že i po všem, čím jsem si prošel, stále patřím mezi nejlepší na světě."
"Když si uvědomím, čím jsem prošel já i celá moje rodina, samotný fakt, že tu teď stojím, je výjimečný. Upřímně, zda bych skončil první, nebo druhý, mám pocit, jako bych vyhrál, "dodal.
Při stíhání McNultyho mu vadila spolupráce soupeřů
Matthews však neskrýval, že zlato bylo v závěru na dosah. Když se pronásledovatelé přiblížili k McNultymu, jejich spolupráce se rozpadla.
Australan po závodě naznačil, že někteří jezdci mohli přihlížet ke vztahům ze svých profesionálních týmů, přestože na mistrovství světa reprezentovali různé země.
"Mezi některými jezdci bylo vidět určitou spolupráci," řekl Sporzu. Jména neuvedl, jeho slova však směřovala ik situaci kolem Isaaca del Tora a McNultyho. Mexičan byl ve stíhající skupině, ale oba jsou během sezóny týmovými kolegy v UAE Emirates- XRG.
"Trochu jezdili spolu. Kdyby mezi jezdci z různých reprezentací fungovalo méně takové týmové spolupráce, McNultyho bychom dostihli. Stalo se však to, co se stalo, "dodal Matthews.
