Proč se neprotéká na Paříž-Roubaix na gravelových kolech?
Cyklistické závody Paříž- Roubaix definují legendární úseky na dlažebních kostkách, kde jezdci projíždějí po slavných nezpevněných silnicích neuvěřitelnou rychlostí kolem 50 km/h.
Proč tedy volí klasická jízdní kola jen s mírnými úpravami směrem ke komfortu, když gravelová kola na papíře působí jako ideální řešení? Odpovědí je kompromis.
Prvních přibližně 100 kilometrů Paříž- Roubaix se jede výhradně po asfaltu, teprve poté přichází první sektor na kostkách. Z celkové tratě dlouhé kolem 260 kilometrů tvoří "kočičí hlavy" necelých 55 kilometrů na trase ročníku 2026 .
Ačkoli by gravelové kolo mohlo být výhodou na kostkách, na zbytku trati by bylo pomalejší než silniční závodní kolo. Ztráta na asfaltu by tak výrazně převážila potenciální výhodu na dlažbě.
Z celkového času závodu, kolem pěti a půl hodiny, stráví závodníci na dlažebních kostkách kolem hodiny a deset minut.
Moderní aero kola mají aerodynamicky tvarované trubky, ale také komponenty jako kokpit či kola. Oproti gravelovým kolům tak na hladké cestě šetří cenné watty a zároveň energii, která jsou pak potřebná na dlažebních kostkách.
V roce 2024 tým Israel- Premier Tech skutečně nasadil na Paříž- Roubaix model Factor Ostro Gravel. Jedná se o gravelové závodní kolo s aerodynamickými tvary rámu vycházejícími ze silničních modelů značky Factor. Většina jezdců však zůstává u aero silničních kol.
V minulosti, kdy měla všechna jízdní kola ráfkové brzdy, někteří jezdci sahali mimo klasickou silniční kategorii a volili upravená cyklokrosová kola, která z části lze považovat za předchůdce dnešních gravelových modelů.
Přečtěte si také
Dnešní jízdní kola však běžně pojmou pláště o šířce alespoň 30 mm a také aero model Cervélo S5, který jezdí tým Visma- Lease a Bike, zvládne přibližně 34 mm. Šířka plášťů již tedy nepředstavuje zásadní omezení při nastavení kola na kostky.
Bezdušové systémy a vložky do plášťů umožňují jezdit s nižším tlakem, který lépe tlumí nerovnosti a postupně nahradily galusky, které se používaly v minulosti.
Na Roubaix zároveň není nutná extrémní průchodnost pro široké pláště, jakou nabízejí gravelová kola. Podmínky bývají často suché a prašné a pokud zaprší, bláto je spíše řídké a odlétává, než aby se lepilo a ucpávalo komponenty.
V minulosti se však na Paříž– Roubaix objevily také gravelové přehazovače či gravelová kola, takže tyto technologie si své místo našly. Do budoucna je možné, že více týmů využije tento závod i na prezentaci gravelových modelů svých sponzorů.
Profesionální jezdci jsou však konzervativní a experimentům se spíše vyhýbají. Stačí si vzpomenout na poprask při zavádění kotoučových brzd. Proto se drží toho, co znají, i když to není vždy ideální pro kostičky.
