10 největších favoritů na zisk žlutého dresu na Tour de France 2026
Už za několik dní odstartuje v Barceloně nejočekávanější souboj sezóny a peloton se postaví před otázku, na kterou hledá odpověď celý cyklistický svět: dokáže někdo zastavit Tadeje Pogačara?
Tour de France 2026 slibuje další pokračování rivality, která definuje největší cyklistický závod již několik let.
Na jedné straně stojí čtyřnásobný vítěz Taděj Pogačar, na druhé Jonas Vingegaard, jediný jezdec, který ho dokázal na Tour dlouhodobě porážet.
Za nimi se však tlačí nová generace vrchařů, talentů a ambiciózních lídrů, kteří chtějí narušit dosavadní rozdělení sil.
Před startem závodu přinášíme žebříček deseti největších favoritů na celkové vítězství.
Přečtěte si také
- Tour de France 2026: Program, detaily všech etap, největší favorité a časový harmonogram
- Sedm klíčových etap, které rozhodnou o vítězi Tour de France 2026
1. Tadej Pogačar (UAE Emirates- XRG)
Pokud by se měla hledat jediná slabina slovinského fenoména, byl by to náročný úkol. Pogačar vstoupí na Tour jako muž, který během sezóny prakticky neznal porážku. Vyhrál Strade Bianche, Milán- San Remo, Kolem Vlámská i Liège- Bastogne- Liège a po přesunu na etapový závod pokračoval ve stejném duchu.
Na Kolem Romandie dominoval celkovému pořadí a na Kolem Švýcarska rozhodl o vítězství prakticky hned v úvodní etapě, kdy zaútočil již 70 kilometrů před cílem Následně přidal další dva etapové triumfy a celkové prvenství.
Pogačar stojí před šancí vyrovnat historický zápis pěti triumfů na Tour de France. Pokud se vyhne zdravotním problémům nebo pádu, bude velmi obtížné najít jezdce, který by ho dokázal sesadit z trůnu.
Přečtěte si také
- Taděj Pogačar je ještě silnější než loni. Na tréninku překonal výkon, který považoval za své maximum
2. Jonas Vingegaard (Visma- Lease a Bike)
Jonas Vingegaard absolvoval pravděpodobně nejplynulejší přípravu na Tour od sezóny 2023, kdy naposledy získal žlutý dres. Po letech poznačených pády a zdravotními komplikacemi tentokrát nic zásadního nenarušilo jeho plán.
Vyhrál Paříž- Nice, dominoval na Kolem Katalánska a následně přidal celkové vítězství na Giro d'Italia. V Itálii působil mimořádně suverénně, ovládl pět etap a během tří týdnů prakticky neukázal slabší moment.
Právě Giro může být faktorem, který mu pomůže přiblížit se k Pogačarovi. Sám dlouhodobě tvrdí, že druhá Grand Tour sezóny mu tradičně vyhovuje víc než první. Otázkou zůstává, jestli to bude stačit proti jezdci, který momentálně působí jako nejkomplexnější etapový závodník své generace.
Přečtěte si také
3. Isaac del Toro (UAE Emirates- XRG)
Největším překvapením posledních měsíců není nový soupeř Pogačara, ale jeho vlastní týmový kolega.
Mexičan vyhrál UAE Tour, Tirreno- Adriatico a po návratu po zranění i Tour Auvergne- Rhône- Alpes, kde zdolal několik kandidátů na pódium Tour. V týmu UAE je jeho role jasná. Přednost bude mít Pogačar. Přesto může del Toro výrazně zamíchat pořadím.
Pokud Slovinec získá nad konkurencí výrazný náskok, podobně jako v posledních letech, otevře se prostor i pro jeho pomocníky. João Almeida byl před dvěma lety čtvrtý, Adam Yates stál v roce 2023 na pódiu. Del Toro má papírově všechny předpoklady pro podobný výsledek.
4. Paul Seixas (Decathlon CMA CGM)
Francie už dlouho neviděla mladého jezdce, který by vzbuzoval taková očekávání.
Seixas je pouhých 19 let, ale během sezóny dokázal vyhrát Kolem Baskicka i Valonský šíp a na Liège- Bastogne- Liège držel krok s Pogačarem déle než většina soupeřů. Před Tour však přišla první vážnější lekce.
Na Tour Auvergne- Rhône- Alpes tvrdě spadl a závod nakonec nedokončil. Přesto zaujal bojovností, když se navzdory ztrátě několika minut ještě dokázal vrátit do skupiny favoritů a pokračoval is krvácejícími ranami.
Po pádu přiznal: "Tentokrát jsem na to doplatil. Zbytečně jsem riskoval a za svou chybu jsem zaplatil."
Jeho debut na Tour zůstává jedním z největších lákadel celého závodu. Nikdo přesně neví, kde se nachází jeho výkonnostní strop, a právě proto bude patřit mezi nejsledovanější jezdce července.
Přečtěte si také
5. Remco Evenepoel (Red Bull- Bora- Hansgrohe)
Přestup Remca Evenepoela do Red Bull- Bora- Hansgrohe měl být začátkem nové kapitoly. Zatím však belgický šampion neukázal, že by se výrazně přiblížil úrovni Pogačara a Vingegaarda.
Začátek sezóny byl výborný, ale v etapových závodech se objevily limity zejména v dlouhých stoupáních. Po Liège- Bastogne- Liège zcela změnil přípravu a místo dalších startů absolvoval dlouhý tréninkový blok.
Právě to činí jeho výkonnost velkou neznámou. Pokud trefí ideální hmotnost a formu, může bojovat o pódium. Pokud ne, konkurence bude letos mimořádně silná a nemusí se vejít ani do nejlepší pětky.
Přečtěte si také
6. Florian Lipowitz (Red Bull- Bora- Hansgrohe)
Zatímco Evenepoel sbíral pozornost, Florian Lipowitz si potichu budoval konzistentní sezónu.
Byl třetí na Kolem Katalánska, druhý na Kolem Baskicka i Kolem Romandie a nakonec si připsal celkové vítězství na Kolem Slovinska. Neohuruje explozivními útoky, ale málokdy má špatný den.
Právě stabilita může být na třítýdenním závodě jeho největší zbraní. Pokud by se Evenepoel dostal do problémů, německý vrchař by se mohl velmi rychle stát hlavním lídrem týmu Red Bull- Bora- Hansgrohe.
K podobné situaci došlo na Tour de France loni, kdy Evenepoel ze závodu odstoupil a Lipowitz nakonec dokázal vybojovat třetí místo v celkové klasifikaci.
7. Juan Ayuso (Lidl- Trek)
Přestup Juana Ayuse z UAE do Lidl- Trek provázela vysoká očekávání, i když španělský talent je zatím naplno nenaplňuje.
Sezónu otevřel triumfem na Kolem Algarve, ale následně ho zabrzdily pády a zdravotní komplikace. Návrat přišel právě na Tour Auvergne- Rhône- Alpes, kde obsadil třetí místo a ukázal, že forma směrem k Tour roste.
Během horských etap patřil mezi nejlepší vrchaře ve startovním poli. Navíc se definitivně ukázalo, že v týmu Lidl- Trek bude mít pozici jednoznačného lídra pro celkové pořadí.
Ayuso po závodě zveřejnil krátké zamyšlení: "Kde je světlo, tam je i stín. Nebudu přece přestat milovat světlo jen proto, že vrhá stín."
Právě takto vypadala i jeho kariéra v posledních sezónách. Střídaly se velké úspěchy se zklamáními. Tour de France může být příležitostí k definitivnímu návratu mezi absolutní elitu.
8. Tobias Halland Johannessen (Uno- X Mobility)
Nor Tobias Halland Johannesse patří mezi nejpodceňovanější vrchaře pelotonu.
Loni skončil na Tour šestý a během celé sezóny opět potvrzuje vysokou úroveň. Čtvrté místo na Tirreno- Adriatico, třetí na Kolem Baskicka a výborné výkony v závěru Tour Auvergne- Rhône- Alpes ukázaly, že patří mezi nejspolehlivější jezdce pro etapové závody.
Nemusí mít takový výkon jako Pogačar či Vingegaard, ale dokonale zná své možnosti a umí rozložit síly během tří týdnů. I proto může opět útočit na umístění v nejlepší pětce.
9. Tom Pidcock (Pinarello- Q36.5)
Tom Pidcock tvrdí, že na Tour nepřichází s konkrétním cílem v celkovém pořadí. Jeho výsledky však říkají něco jiného.
Loni skončil třetí na Vueltě a nedávno vyhrál Andorra MoraBanc Clásica, kde zdolal několik specialistů na dlouhá stoupání. Stále zůstává otázkou, jak zvládne tři týdny proti nejlepším etapářům světa, ale jeho talent je nezpochybnitelný.
Pidcock navíc patří mezi jezdce, kteří nepotřebují ideální přípravu ani desítky soutěžních dní. Pokud najde správný rytmus, může být jedním z nejnebezpečnějších outsiderů celého závodu.
10. Lenny Martinez (Bahrain Victorious)
Poslední místo v žebříčku patří Francouzi, který možná nepřitahuje tolik pozornosti jako Seixas, ale výsledky si ji zaslouží.
Lenny Martinez skončil druhý na Kolem Katalánska, třetí na Kolem Romandie a na Paříž- Nice vyhrál etapu. Na Kolem Švýcarska se postupně zlepšoval av závěrečných horských etapách opět ukázal své vrchařské kvality.
Na loňské Tour de France se záměrně vzdal ambicí na celkové pořadí a soustředil se na jednotlivé etapy. Tentokrát může být jeho role odlišná. Navíc mu pomůže i fakt, že většina francouzské pozornosti bude směřovat k Seixasovi.
Pro Martineze to může být ideální pozice pro tichý útok a životní výsledek.
