„Peter nechce sprintovat, chce rozbíhat Koláře.“ Jak vyhrál Peter Sagan druhý titul mistra světa v roce 2016
Peter Sagan získal duhový dres mistra světa v silniční cyklistice v letech 2015, 2016 a 2017, třikrát po sobě, což se dosud nepodařilo nikomu v historii.
Triumf Petra Sagana tak představuje jeden z nejvýraznějších úspěchů v celé historii cyklistiky.
Každý ze tří titulů světového šampiona Petra Sagana je příběhem odvahy, strategického myšlení a neobyčejné fyzické kondice, které společně vytvořily nezapomenutelné momenty v srdcích fanoušků po celém světě.
Peter Sagan patřil mezi nejlepší taktiky v profesionálním pelotonu a vždy uměl být ve správný čas na správném místě.
O to víc mu tato schopnost předvídat a číst situaci v pelotonu pomohla na světových šampionátech. Zatímco jiní jezdci byli zvyklí spoléhat na týmové kolegy, Sagan vždy raději spoléhal sám na sebe a nepotřeboval mít neustále kolem sebe dalších sedm závodníků ve stejném dresu.
Dauhá 2016
Po premiérovém zisku titulu mistra světa v Richmondu v roce 2015 absolvoval Peter Sagan v roce 2016 svoji první sezónu v duhovém dresu mistra světa a byla vskutku úspěšná.
Dosáhl třinácti vítězství, včetně legendárního sóla na monumentu Kolem Vlámska , tří etap a zeleného dresu na Tour de France či titulu mistra Evropy.
Následovaly poslední závod sezóny– mistrovství světa.
Světový šampionát byl naplánován v dosti netradiční lokalitě pro cyklistiku, v hlavním městě Kataru Doha.
Profil tratě v regionu Blízkého východu byl, jak jinak, extrémně rovinatý, na délce 257,3 km měla celkové převýšení jen něco přes 400 metrů.
Úvodních 150 km vedlo přes poušť a poté následovalo sedm 15,2- kilometrových okruhů na ulicích umělého ostrova Pearl- Qatar v Dauhá. Bylo tedy jasné, jakému typu jezdců bude tento závod vyhovovat– sprinterem.
Kromě dlouhé a pravděpodobně také dost nezáživné trasy se museli jezdci připravit na extrémní teplo, vysokou vlhkost a také silný vítr, který může na rovině výrazně ovlivnit průběh závodu.
Další změnou byly povoleny vysílačky. Toto vše představovalo značně odlišné výzvy a rozdílnou taktiku v porovnání s předchozími ročníky.
Samozřejmě, Peter Sagan ve startovní listině nechyběl, ale tehdy 26- roční Slovák nebyl nikdy vyloženě pouze sprinter, dříve mu seděly klasikářské profily s krátkými stoupáními.
Po úspěšné sezóně a předešlé výhře v Richmondu patřil určitě mezi favority, avšak stály proti němu čistokrevní sprinteři jako Mark Cavendish, André Greipel, Alexander Kristoff či John Degenkolb. Na své straně měl stejnou podporu jako rok předtím, bratra Juraje a Michaela Koláře.
Sagan chtěl, aby sprintoval Kolář
"Na můj první rok v duhových pruzích nikdy nezapomenu. Chtěl jsem, aby to skončilo ve velkém stylu. Velký stres nemám. Titul jsem už získal, takže nemám co ztratit, "vyjádřil se Sagan před startem v Kataru.
Ve své knize Můj svět prozradil, že před startem chtěl, aby o titul mistra světa bojoval jeho týmový kolega Michael Kolář.
"Už jsem si neměl co dokazovat. Řekl jsem Mišovi: Toto je tvůj čas. Můžeš vyhrát. Všichni budou sledovat mě a já ti to rozjedu."
"Slyšel jsem rozhovor Jana Valacha (sportovní ředitel) s Gabrielem Uboldim (Saganův mediální manažer): Gabri, máme problém. Peter nechce sprintovat a chce rozbíhat Koláře. Odpověď byla: Neboj se, mám odpověď. Zabi Petra. Ne, počkej, zabij Michaela. Ne, počkej!
Už ráno před startem bylo jasné, že to bude extrémně náročný den, jelikož teploty přesahovaly 30 stupňů. Netrvalo dlouho a v čele se hned při prvním pokusu vytvořil sedmičlenný únik, kterému peloton postupně nechal až 11- minutový náskok.
Situace v první polovině závodu byla klidná a všichni věděli, že ve vysokých teplotách je třeba šetřit co nejvíce energie. "Nikde nebyli žádní lidé, byla tam mrtvá atmosféra a byla to pořádná nuda," popsal Sagan. "Naštěstí přišla skupinka Slováků, která dělala asi největší hluk."
Echelony v silném větru
Když do cíle zbývalo 180 kilometrů, začal se zvedat vítr a objevily se první známky vytváření echelonů.
Echelon v cyklistické terminologii označuje diagonální formaci jezdců, která vzniká, když se pokoušejí minimalizovat odpor vzduchu při jízdě proti bočnímu větru, přičemž každý jezdec se snaží schovat se za svého předchůdce v úhlu vzhledem ke směru větru.
Když se závod stáčil zpět k Dauhá, Belgičané a Holanďané se přetlačili do vedení k Britům, jezdci v balíku dosahovali rychlosti přes 70 km/ha peloton se v silném větru najednou roztrhal na více skupin.
V čele bylo 26 jezdců, mezi nimi velcí favorité jako Cavendish, Tom Boonen, Greg van Avermaet, Elia Viviani nebo Michael Matthews. Peter Sagan byl poslední jezdec, který se dotáhl do této skupiny, ale hlavní bylo, že to zvládl a měl u sebe i své krajany.
Rozdíl mezi skupinami se postupně zvětšoval, vedoucí skupina doběhla únik a vstoupila na okruh na ostrově Pearl s minutovým odstupem na stíhací skupinu, ve které se Belgičané snažili zvýšit tempo.
„Škoda, že jsme nemohli zapomenout na příštích 150 kilometrů smrtelně nudné jízdy na kole v horké troubě před davem nikoho, a nemohli se rovnou pustit do sprintu, na kterém bychom se všichni mlčky dohodli,“ popsal Sagan situaci, kdy do konce zbývaly ještě tři hodiny.
Belgičtí jezdci ve skupině pronásledovatelů už nezvládali, takže zpomalili a rozdíl mezi dvěma předními skupinami se nadále zvětšoval, a to i přes množství útoků ze strany Němců.
Do cíle zbývalo sedm okruhů, resp. něco přes sto kilometrů, když najednou Michael Kolář zaostal za jezdci vpředu a žádal si pomoc od mechaniků servisního auta Shimana. Do přehazovače se mu totiž zamotal kus igelitu a nešlo mu řazení. Naštěstí mechanici problém rychle vyřešili a mohl se vrátit zpět k Saganovi.
Situace v čele se uklidnila, belgičtí a britští domestici se střídali, drželi vysoké tempo kolem 50 km/ha náskok lídrů se zvýšil na necelé dvě minuty. Juraj Sagan už v té době nebyl u bratra a Peter měl tak k dispozici na pomoc už jen Koláře.
Němcům se navzdory veškerému úsilí nepodařilo dojet závodníky ve vedení a 40 km před cílem ze závodu odstoupili dva velcí favorité John Degenkolb a Marcel Kittel.
V tom momentě bylo více- méně jasné, že 25 závodníků už nikdo nedoběhne a jezdci ve vedoucí skupině budou bojovat o titul mistra světa.
Kolář dal ze sebe všechno
"Celkem jsem se divil, když jsem se dozvěděl, že Sagan nechce startovat na mistrovství světa," řekl televizní komentátor Eurosportu, když jezdci vstupovali do předposledního okruhu.
„Asi je teď docela rád, že přišel,“ dodal na margo toho, že slovenský šampion měl šanci bojovat o druhý titul světového šampiona.
Kilometry velmi rychle ubývaly a závodníci se v čele střídali s trpitelskými grimasami na tvářích.
První útok v rozhodujících kilometrech předvedl Holanďan Niki Terpstra, zaútočil 5 km před cílem, ale jeho snahu zneutralizoval Greg van Avermaet.
V tom momentě Sagan věděl, že něco musí udělat, protože hrozilo, že někdo ze skupiny uprchne a on sám do úniku nechtěl jít.
V čele vedoucí skupiny se najednou objevil Michael Kolář, kterého bylo velmi snadné identifikovat, jelikož měl fluorescenčně žluté kolo, helmu i boty.
„[Kolář] Udělal to nejlepší, co za daných podmínek mohl– šel dopředu před všechny ty šampiony, dal ze sebe vše, co v něm bylo a držel extrémně vysoké tempo, což znemožnilo pokusy o úniky,“ popsal Sagan.
Se zaťatými zuby a obrovskou bolestí v nohou přivedl Kolář skupinu do závěrečného dva a půl kilometru.
O nečekaný útok se pokusil docela neznámý Nizozemec Tom Leezer, jehož však zbylí „přeživší“ favorité doběhli v posledních stovkách metrů. V tom momentě se rozběhl sprint.
"Adam Blythe to skvěle rozjel pro Cavendishe, ale on se raději rozhodl, že se nalepí na mé kolo. Pak to zkusil zleva a oběhl Boonena. Ale jeho závod byl přehráván. Dostal jsem se dopředu ve správném momentu a cítil jsem, že je to moje. Veděl jsem, že je to moje."
"Pokud by mě Nizzolo zavřel na bariérách, stoprocentně bych spadl"
Po průjezdu cílem Saganovi podal ruku Cavendish i Boonen. Sesedl z kola, objal se s manželkou, Mišem Kolářem a všemi, kteří byli kolem něj, zatímco rozzlobený Cavendish, který skončil druhý, zuřil a hřešil.
"Jsem pořád v šoku. Nechce se mi tomu věřit," byla první slova tehdy už dvojnásobného mistra světa.
"Velký dík patří bratrovi Jurajovi, který pro mě riskoval i život, a Mišovi, že to táhl v závěru," řekl v rozhovoru, když za ním přišli týmoví kolegové během televizního rozhovoru.
"Měl jsem docela štěstí (ve sprintu), protože pokud by mě Giacomo Nizzolo zavřel na bariérách, stoprocentně bych spadl. Ale raději si promluvte s Mišem, on ví lépe anglicky, "dodal Sagan a poděkoval za velkou podporu slovenským fanouškům v Kataru.
Světový šampionát v Dauhá byl opět ukázkou Saganova mistrovství a dokonale jím završil již tak úspěšnou sezónu v roce 2016.
Záznam celého Mistrovství světa v silniční cyklistice, Dauhá 2016:
https://www.youtube.com/live/2g- PKcggpnk?si=DiWJsMBBJjZAs8lL
Nejlepší momenty Mistrovství světa v silniční cyklistice, Dauhá 2016:
