Tiché kolo je rychlé kolo: jednoduché tipy, jak se zbavit nechtěných zvuků
Říká se, že tiché kolo je rychlé kolo. Ať už jde o soustředění se na technickou jízdu, o maximální výkon při šlapání nebo jen o čistý požitek z ticha v přírodě, vždy je lepší, když kolo neslyší.
Hlučné kolo umí znít jako bubny kutálející se po schodech. Třískající řetěz, zadrhávající ložiska nebo uvolněná lanka. Jezdce to dokáže pořádně vyrušovat a pro lidi kolem působit až komicky.
Možností, jak hlučné kolo ztišit, je víc. Od správného nastavení a údržby až po malé finty, které dokáží jízdu zpříjemnit a učinit ji podstatně tišší.
Problém navíc znásobují duté trubky rámu, které fungují jako rezonátory. Zvuk se přes ně šíří, zesiluje se a najít jeho zdroj je někdy podobné, jak sledovat loutkáře při práci.
Správné nastavení kola
Prvním a zcela základním krokem je mít kolo dobře poskládané a seřízené. Platí to bez ohledu na to, zda vás hluk při jízdě trápí nebo ne.
Pokud jsou brzdové hadičky nebo lanka řazení příliš dlouhé, mají tendenci tlouci o rám, což vytváří zbytečný hluk.
Při montáži nových brzd nebo výměně lanek je proto vždy zkraťte na potřebnou délku. Nejjednodušší je nastavit maximální úhel, který budete při řízení potřebovat, a kabel zkrátit tak, abyste se na něj ještě s rezervou dostali.
Volné díly, jako hlavové složení nebo šrouby, nejsou jen zdrojem pazvuků, ale představují také bezpečnostní riziko.
Kontrola šroubů může zabrat čas, ale když odhalíte uvolněnou komponentu, určitě nebudete litovat. Navíc dotažené hlavové složení nebo držák na láhev přispívají k plynulejší a tišší jízdě.
Dalším velkým zdrojem hluku jsou pískající brzdy. Dokáží být nepříjemné nejen při silném brzdění, ale také při jemném přibrzďování během dlouhých sólo jízd.
Proto si najděte čas na správné nastavení kotoučových nebo ráfkových brzd. Brzdové destičky musí doléhat kolmo na brzdnou plochu a při uvolnění brzdy se jí nesmí dotýkat.
Pro trpělivého domácího mechanika se jedná o jednoduchý úkon, který zajistí správnou funkci, rovnoměrné opotřebování a především ticho během jízdy.
Zbavte se vrzání a praskání
Vrzání a praskání umí být noční můrou každého mechanika. Zejména jde-li o nepravidelné zvuky, které se ozývají jen v určitém převodu nebo třeba jen v pravotočivých zatáčkách.
Univerzální recept na odstranění těchto zvuků sice neexistuje, ale kombinace dvou kroků dává největší šanci na úspěch:
- Namažte styčné plochy. Na karbonových dílech použijte speciální pastu proti přesmyku, na kovových částech zase klasickou vazelínu nebo prostředek proti zadření, například na ose klik. Některé části, jako například ližiny sedla, mazání nepotřebují, ale pokud se mezi ně dostane prach či bláto, mohou začít nepříjemně vrzat.
- Používejte momentový klíč. Šrouby je třeba dotahovat dle doporučení výrobce. Příliš slabé nebo naopak přehnaně silné dotažení je jednou z častých příčin vzniku zvuků.
Právě kombinace správného mazání a dodržení předepsaného momentu je nejlepší cestou, jak kolo zbavit vrzání a užívat si tichou jízdu.
Průběžný servis a údržba
Není to atraktivní téma, ale tiché kolo stojí na pravidelné údržbě.
Chrastící ložiska s vůlí, špatně nastavené řazení, sípání pedálů či vydraté kladky přehazovače jsou jasným signálem, že servis dostává méně pozornosti, než by měl.
Řešení je jednoduché. Projeďte si kolo krok za krokem, zkontrolujte nastavení a dopřejte pohyblivým částem čerstvé mazivo. Znovu promazané hlavové složení nebo ložiska v pedálech odstraní hluk, prodlouží životnost dílů a zpříjemní jízdu.
Průběžná kontrola je i ideální moment odhalit unavené či opotřebované součástky, které si ptají výměnu.
Velkým zdrojem hluku bývá také pohon. Průběžně měřte opotřebování řetězu, protože vytahané válečky umí vytvářet neustálý šum.
Platí to i pro kladky přehazovače a středové složení. Pokud jsou unavené nebo suché, budou se ozývat více, než je příjemné.
Kontrolujte kolo pravidelně a držte se servisních intervalů doporučených výrobcem. Vaše uši vám poděkují.
Posuňte ticho na vyšší level
Pokud máte kolo správně nastavené a poctivě udržované, existují ještě další kroky, které ho dokáží udělat ještě tišším, zejména při jízdě v terénu.
Velkým zdrojem nepříjemných zvuků jsou lanka a hadičky, i když mají správnou délku. Výrobci jako Jagwire nabízejí speciální klipy pro jejich spojování, ale v případě nouze poslouží i malé stahovací pásky.
Při vnitřním vedení kabeláže se vyplatí obalit lanka pěnou, aby se neozývaly při narážení o stěny rámu. Zkontrolujte také, zda jsou vedeny pevně.
Některé rámy mají vnitřní kanálky, jiné ne, a tehdy pomohou právě pásky nebo jednoduché spojení více lánek dohromady.
Řetěz dokáže třískat i tehdy, když je dobře namazaný a není výrazně opotřebovaný. Moderní přehazovače s napínací spojkou sice drží řetěz na místě velmi efektivně, ale hluku nezabrání úplně.
V devadesátých letech letěly neoprenové chrániče zadní stavby, dnes většina výrobců používá na horských kolech tvarované gumové kryty.
Ani ty však nejsou vždy dokonalé a řetěz může najít místo, kde naráží o tvrdší povrch rámu.
Jednoduchým trikem je použít suchý zip. Kousky přilepené na vnitřní straně napínáku dokáží ztlumit častý kontakt řetězu. Stojí pár centů a koupíte je v každém obchodě s galanterií nebo kancelářskými potřebami.
Na místa rámu, která nemá pokryto originální chránič, je zase skvělou volbou mastic páska. Není nejlevnější, ale je tvarovatelná, odolná vůči vodě a účinně tlumí nárazy řetězu. V boji proti třískání řetězu patří mezi nejlepší zbraně.
