Sjezdová sezóna 2026 opět začne extrémním závodem Red Bull Hardline Tasmania

Jeden z nejnebezpečnějších závodů světa letos přijíždí s ještě propracovanější a náročnější tratí.

Martin Radošovský4. 2. 2026 15:36 Přidejte si Biker mezi oblíbené zdroje na Googlu

Sjezdová sezóna 2026 opět začne extrémním závodem Red Bull Hardline Tasmania

Sjezdová sezóna iv roce 2026 tradičně začne mimo oficiální kalendář UCI. Red Bull Hardline Tasmania nabídne v Maydena Bike Parku extrémní trať, na které se nejedná o pořadí, ale o zvládnutí jednoho z nejtěžších sjezdů planety.

Hardline se na jižní polokouli vrací potřetí a jeho tasmánská verze si rychle vybudovala vlastní identitu. Zatímco původní velšský originál vsadil na surovou horskou krajinu a exponované linie v otevřeném terénu, Tasmanie definuje jiný typ nebezpečí.

Trénink na Red Bull Hardline Tasmania 2026

Fotogalerie

+ 13

Strmé svahy, hustý les, vysoká převýšení a fyzicky mimořádně náročná trať znamenají, že chyba často končí tvrdým kontaktem se zemí. Není výjimkou, že pády na Hardline pro mnohé jezdce ukončí sezónu už v únoru.

Rok 2026 je zároveň dvanáctým ročníkem Hardline od jeho vzniku ve Walesu v roce 2014 a organizátoři otevřeně hovoří o jedné z nejsilnějších startovních listin v historii akce.

Na trati se představí až šest bývalých vítězů Hardline a devět jezdců, kteří dokázali zvítězit ve Světovém poháru ve sjezdu. To samo o sobě naznačuje, že půjde o souboj absolutní světové elity, nikoli o exhibici.

Přestože se někteří vrcholoví sjezdaři závodům Hardline vyhýbají pro jejich vysoké riziko, Jackson Goldstone se na start v Tasmanii postaví i letos.

Loňský vítěz Hardline Tasmania, mistr světa a celkový vítěz Světového poháru přitom po pádu v Maydena Bike Parku v roce 2024 vynechal celou sezónu Světového poháru.

Trať v Tasmanii má délku přibližně 3,4 kilometru a kombinuje extrémně rychlé pasáže s technickými sekcemi, které prověří přesnost i psychickou odolnost jezdců.

Rychlost dosahují až 80 km/h, největší skoky a dropy mají více než deset metrů. K tomu je třeba připočítat rock gardeny, prudké lesní pasáže a dlouhé sjezdy, které neodpouštějí žádnou únavu.

Pro letošní ročník byl navíc přepracován horní úsek trati, který má být ještě strmější a vizuálně výraznější než v minulosti. To znamená méně prostoru pro opravu chyb a více rozhodnutí, která musí proběhnout ve zlomku vteřiny.

Hardline funguje výhradně na pozvánky, protože trať je prostě příliš nebezpečná pro kohokoli mimo absolutní elitu.

I pozvaní jezdci mají před závodem vyhrazený testovací týden, během kterého se mohou s tratí seznámit a v krajním případě se rozhodnout, že na start vůbec nenastoupí. Takový přístup nemá v moderním MTB prakticky obdoby.

Za podobou trati stojí Dan Atherton, bývalý profesionální sjezdař, který je dnes možná ještě známější než trailbuilder. Jeho rukopis je pro Hardline typický, kombinuje esteticky výrazné lokality s prvky, které posouvají hranice sjezdu směrem k freeridu, BMX či dokonce motokrosu.

V posledních letech se na stavbě tratě podílí také jeho bratr Gee Atherton, což ještě více přitvrdilo charakter jednotlivých sekcí.