Mathieu van der Poel: Jak se z genů šampionů, talentu a tvrdohlavosti zrodil jezdec, který mění cyklistiku
Mathieu van der Poel patří mezi jezdce, jejichž styl nelze přehlédnout. Útočí brzy, často nečekaně, a když se rozhodne zrychlit, obvykle už nedívá zpět.
Právě tento přístup, kombinovaný s výjimečnými fyzickými schopnostmi, jej dostal mezi nejdominantnější postavy současné cyklistiky.
V cyklokrosu vyhrál rekordních osm titulů mistra světa a duhový dres získal také v silniční cyklistice a na gravelu. Ve sbírce mu tak chybí už jen titul světového šampiona v horské cyklistice, což je jedním z jeho hlavních cílů v kariéře.
Mezi jeho největší úspěchy na cestě patří triumfy na monumentech Paříž- Roubaix, Kolem Vlámská, Milán- San Remo, zda etapová vítězství na Tour de France, kde se také oblékl do žlutého dresu.
Jeho výkony často vyvolávají úžas, ale sám si uvědomuje, že samotný talent by nestačil.
"Ano, mám talent, se kterým jsem se narodil. Ale v určitém momentě to nestačí. Je za tím tvrdá práce a dlouhé hodiny, abyste byli na nejvyšší úrovni," vysvětluje v dokumentárním videu ze série Shimano: This Is Home.
Právě kombinace přirozených schopností a ochoty na sobě tvrdě pracovat ho odlišuje od mnoha jiných jezdců, kteří spoléhají jen na jednu z těchto stránek.
Mathieu van der Poel má před sebou určitě ještě mnoho velkých dní, avšak již svými dosavadními úspěchy v různých disciplínách i stylem, jakým závodí, bezpochyby změnil pohled na to, čeho lze dosáhnout ve světě cyklistiky.
Cyklistiku má v genech
Cyklistika byla v jeho životě přítomna od úplného začátku a nešlo o náhodu. Vyrůstal v rodině, kde byla jízda na kole kultura každodenní realitou a ne něčím výjimečným.
Jeho otec Adrie van der Poel patřil mezi úspěšné profesionály s vítězstvími na klasikách i titulem mistra světa v cyklokrosu, zatímco jeho dědeček Raymond Poulidor byl legendou Tour de France, známou jako "věčný druhý", ale zároveň jednou z nejoblíbenějších postav francouzské cyklistiky.
„Pro nás je normální, že cyklistika je v našich genech a v našich životech, odkdy si pamatuji,“ říká jeho bratr David.
Otec si vzpomíná, že už jako malé dítě měl k jízdnímu kolu výjimečný vztah a že bylo jasné, že ho k němu něco přirozeně táhne. V rodině to nevnímali jako tlak, spíše než přirozené pokračování tradice.
Přečtěte si také
"Na kole jsem uměl jezdit téměř dříve, než jsem uměl chodit," vzpomíná Mathieu a jeho slova potvrzují i rodinné příběhy z dětství.
Otec popisuje situaci ze školky, kdy učitelka nechápala, proč má stále pomocná kolečka, ačkoli už bez problémů jezdil na kolech bez nich. Již tehdy bylo zřejmé, že jeho koordinace a cit pro jízdu jsou nadprůměrné.
"Jako dítě jsem chodil do lesa, jezdil v blátě a zkoušel limity cyklokrosového kola. To bylo něco, co mě vždycky bavilo," popisuje období, které formovalo jeho styl.
Přečtěte si také
Obrovský talent bylo vidět již v dětství
Podle rodiny byl velmi energický a potřeboval neustálý pohyb, aby tuto energii dokázal využít. Právě tyto spontánní jízdy v přírodě se později promítly do jeho techniky a schopnosti zvládat náročné podmínky.
Jeho talent se naplno ukázal už v útlém věku. „Můj první závod byl, když mi bylo šest let,“ vzpomíná a dodává, že od začátku ho závodění přirozeně bavilo.
I jeho bratr přiznává, že rozdíl mezi nimi byl patrný velmi brzy a že ho Mathieu začal porážet už v mladém věku. V rodině si uvědomili, že se nejedná jen o nadšení, ale o výjimečný potenciál, který vyžaduje správné vedení.
Přečtěte si také
S rostoucími výsledky přišla i očekávání, ale ta nevnímal jako něco, co by ho svazovalo: "Nikdy jsem necítil velký tlak z toho, že jsem syn známého cyklisty. Byl to spíše tlak, který jsem si vytvářel sám, abych byl co nejlepší."
Jeho otec dodává, že jako rodič je nejdůležitější vidět, že dítě dělá to, co ho baví, a že v případě Mathieua byla radost z kola vždy na prvním místě.
Od začátku si šel vlastní cestou a nebyl typ jezdce, který by slepě následoval pokyny.
"Otec mi řekl, jaký tlak mám dát do plášťů. A já jsem po dvou zatáčkách trochu vzduchu vypustil, protože jsem měl pocit, že to je lepší," říká s úsměvem. Dodává, že vždy měl vlastní představu o technických detailech a že tento přístup si zachoval dodnes, což se odráží také v jeho odvážném stylu jízdy.
Přečtěte si také
Generace, která změnila cyklistiku
Moderní cyklistika se podle něj výrazně změnila a jeho generace v tom sehrála důležitou roli.
"Nejen já, ale celá tato generace změnila silniční cyklistiku. Závodíme mnohem ofenzivněji, z velké vzdálenosti," tvrdí. Tento přístup přinesl nové dynamiky do závodu a často nutí soupeře reagovat dříve, než jsou připraveni.
Některé z jeho největších momentů mají také silný osobní rozměr. Když si na Tour de France oblékl žlutý dres, okamžitě bylo jasné, komu patří jeho myšlenka. „Můj dědeček, samozřejmě,“ řekl po dojezdu.
Otec popisuje jejich vztah jako velmi blízký a jeho ztráta zanechala silnou stopu: "Je smutné, že odešel příliš brzy. Myslím si, že by byl ještě více hrdý na to, co se podařilo v posledních letech."
Přečtěte si také
I přes velké úspěchy si zachovává nadhled a realistický pohled na kariéru: "Jsou to vzpomínky, které zůstanou nejdéle, ne trofeje."
Tento postoj ho drží nohama při zemi, což potvrzuje i jeho partnerka, která oceňuje, že se nemění ani pod tlakem očekávání. Podle ní je stejný doma i na závodech a právě schopnost zvládat tlak z něj činí výjimečného sportovce.
Mimo cyklistiku si našel prostor k odpočinku a nové výzvy: "Trochu jsem se stal posedlý golfem. Je to velmi relaxační a dobrý způsob, jak se setkat s přáteli a na pár hodin vypnout od cyklistiky."
Rodina potvrzuje, že právě tyto momenty mimo sport mu pomáhají udržet rovnováhu mezi kariérou a osobním životem.
Stále touží po duhovém dresu v horské cyklistice
Část roku tráví ve Španělsku, kde má ideální podmínky pro přípravu. "Považuji to za svůj druhý domov. Když chcete vybudovat základ na klasiky, dobré počasí je klíčové. Jediné, co vám chybí, je rodina, "popisuje realitu profesionálního cyklisty.
I když už dosáhl téměř všeho, stále má před sebou jasné cíle: "Není tajemstvím, že titul mistra světa v horské cyklistice je možná nejvyšší na mém seznamu."
Horská cyklistika má pro něj speciální kouzlo a atmosféra závodu ho nepřestává přitahovat: "Lidé povzbuzují od prvního po posledního jezdce. Proto to tak miluji."
Kombinovat různé disciplíny není jednoduché, ale právě tato výzva jej posouvá dál. „Je to nejtěžší kombinace, ale zároveň mě to baví a motivuje pokračovat,“ říká.
I po letech na nejvyšší úrovni si zachovává radost z jízdy, která ho doprovází od dětství. „Stále mě to baví stejně jako v dětství,“ dodává.
Při pohledu zpět si uvědomuje, že jeho kariéra překročila jeho očekávání, ale zároveň ji nevnímá jako uzavřenou kapitolu.
"Je to mnohem víc, než jsem si kdy myslel. Ale pořád je pár věcí, kterých chci dosáhnout," přiznává.
Jedna vlastnost ho přitom vystihuje možná nejlépe: "Nejsem moc dobrý v tom sedět na místě. Musím se stále hýbat."
VIDEO: Krátký dokument o životě Mathieu van der Poela ze série Shimano: This Is Home
https://www.youtube.com/watch?v=_OTs- NDpLTQ
