Kupovat gravelové kolo bez místa pro 50 mm pláště dnes již nedává smysl
Autorem příspěvku je Simon von Bromley, senior technický redaktor BikeRadaru, který se věnuje silniční a gravelové cyklistice.
Pokud letos přemýšlíte nad koupí nového gravel kola, na chvíli se zastavte a nejprve si ověřte, zda má prostor alespoň na 50 mm pláště. Pokud ne, ohlédněte se po jiném.
Ještě před pár lety se zdálo, že šířka 40 až 45 mm naprosto stačí. Jenže gravel se posouvá velmi rychle a kola s takto omezenou průchodností dnes již působí spíše jako včerejšek.
Proč? Protože širší gravel pláště mohou být rychlejší, nabízejí více jistoty v zatáčkách i na volném povrchu a zároveň přidávají na pohodlí.
Právě proto se vyplatí mít při výběru plášťů co největší prostor pro experimentování.
Jedním z nejvýraznějších technologických trendů posledních let v gravelovém závodě jsou robustnější cross country pláště.
Když jsem na svém Kinesis GX Race vyzkoušel sadu Schwalbe Thunder Burt o rozměru 2,1 palce, tedy 54 mm, definitivně jsem se utvrdil v tom, že rozruch kolem nich není náhodný.
Samozřejmě, pokud už podobně jako já máte gravelové kolo, které oficiálně pojme „jen“ 45 mm nebo ještě užší pláště, nic to nemění na tom, že je stále stejně dobrý jako dosud.
V suchých podmínkách lze navíc opatrně jít i trochu za jeho oficiální limit.
Pokud však kupujete nové kolo, tento trend byste rozhodně neměli přehlédnout.
Gravelová kola pro úzké pláště jsou již překonána
Odkdy jsem si před téměř dvěma lety postavil gravel kolo, vystřídal jsem poměrně rychle více šířek plášťů a pokaždé jsem se posunul o něco výše.
Na jaře 2024 jsem začínal na 38 mm pláštích, které se mi tehdy ve srovnání s 28 mm plášti na mém silničním Giant TCR Advanced Pro Disc zdály obrovské.
Ať už při testování nových modelů, nebo jednoduše proto, že jsem sáhl poté, co bylo právě dostupné, jsem se postupně dostal od 40mm Hutchinson Caracal a Caracal Race TLR přes 45mm Continental Terra Speed až ke zmiňovaným 2,1palcovým, tedy 54mm Schwalbe.
Při každém přechodu na větší objem jsem měl pocit, že kolo je rychlejší, pohodlnější a jistější v záběru i vedení stopy, přičemž nevýhody zůstávaly minimálně. Platilo to dokonce i na asfaltu.
Při poslední výměně navíc téměř nevzrostla ani hmotnost. Terra Speedy o šířce 45 mm, které jsem z kola shodil, vážily 555 gramů na kus, zatímco Thunder Burty v rozměru 2,1 palce měly jen 560, respektive 580 gramů na plášť.
A právě tady se dostáváme k jádru věci. Nízká hmotnost je jedním z důvodů, proč je trend XC MTB plášťů tak silný.
Tenčí a lehčí kostry totiž mohou mít nižší valivý odpor než užší gravelové pláště, které často staví na hrubší a odolnější konstrukci s větší ochranou proti defektům.
Když k tomu připočtete více komfortu a lepší grip, vznikne z toho mimořádně atraktivní kombinace vlastností.
Samozřejmě, pokud jsou 2,1 palcové pláště „lepší“, zcela přirozeně se natíská otázka, zda by nemohly být ještě lepší 2,25 nebo 2,4 palcové modely.
Odpověď je jednoduchá. Třeba to vyzkoušet a uvidíme.
Jsem přesvědčen, že existuje hranice, za kterou už větší pláště začnou ve stoupáních více brát, než dávat, a jejich aerodynamické nevýhody budou větší než přínos nižšího valivého odporu.
Kde přesně však tato hranice leží, zatím není jasné. A jak to u podobných témat bývá, hodně bude záviset na konkrétních podmínkách.
I když mám s gravelovými koly stále relativně čerstvé zkušenosti, momentálně nevidím sebemenší důvod vracet se k něčemu užšímu než 45 mm.
Výjimkou by byly snad jen tratě typu Strade Bianche, kde profesionálové na silničních kolech běžně závodí na 30 nebo 32 mm pláštích.
Nerozšiřují se jen pláště, ale také ráfky
Třeba myslet i na to, že v posledním období citelně roste i šířka gravel kol, zejména u modelů orientovaných na výkon a závod.
Zipp přišel v roce 2024 odvážně se svými mimořádně širokými aero gravel koly 303 XPLR a vypadá to tak, že právě ty udali směr, kterým se v tomto segmentu vydaly i ostatní.
Hunt je například loni následoval s podobně hlubokými a širokými koly Limitless 40 Gravel Aero a Roval teprve před pár dny představil model Terra Aero CLX.
Všechny tři sety staví na ráfcích tvarovaných tak, aby byly aerodynamické is velkými plášti, a tomu odpovídá i jejich větší vnitřní a vnější šířka.
Vedlejším efektem velké vnitřní šířky ráfku však bývá také to, že reálná šířka pláště naroste ještě o několik milimetrů.
Zmíněné Thunder Burty o rozměru 2,1 palce mají na mých gravelových Fulcrumech s vnitřní šířkou 23 mm ve skutečnosti přibližně 50 mm a přední plášť se do vidlice vejde opravdu jen o vlásek. Do bláta tedy budu muset obout něco užšího.
V ideálním případě bych je chtěl jezdit na širších ráfcích, aby měli kulatější tvar namísto profilu připomínajícího žárovku a zároveň nabídli lepší aerodynamiku.
Jenže je dost pravděpodobné, že v takovém případě by už přes vidlici prostě neprojeli.
Právě zde dnes moje gravelové kolo, přesněji jeho vidlice, naráží na svůj limit. Pokud se budou kola a pláště v budoucnu dále rozšiřovat, bez upgradu se do této hry už nepřidám.
