Do láhve močil i Peter Sagan. Giro d’Italia řeší bizarní problém v pelotonu: Nemočte do lahví
Organizátoři na Giro d'Italia museli řešit kuriózní problém, který se prý v profesionálním pelotonu objevuje stále častěji.
Po deváté etapě vydali komisaři neobvyklé upozornění pro jezdce, ve kterém dali jasně najevo, že močení do lahví během závodu a jejich následné odhazování nebude tolerováno.
Téma se dostalo na veřejnost poté, co řada závodníků v úvodu Gira dostala pokuty za provádění malé potřeby na místech viditelných pro diváky.
Takové situace přitom nejsou v cyklistice ničím výjimečným. Peloton si tradičně zvykl dělat krátké přestávky na močení v klidnějších pasážích etapy mimo davy fanoušků. Moderní závod je však stále hektičtější a prostor pro podobné momenty se výrazně zmenšil.
Proto se někteří jezdci uchýlili k improvizovanému řešení- močení přímo do bidonů během jízdy.
Samotní cyklisté však tvrdí, že se nejedná o rozšířenou praxi, i když Peter Sagan v rozhovoru pro Biker přiznal, že i on se k tomuto řešení v minulosti uchýlil.
Jezdec týmu XDS Astana Arjen Livyns v rozhovoru pro Het Nieuwsblad přiznal, že o podobných případech slyšel, ale osobně je za běžné nepovažuje.
"Nestává se to často. Já jsem to nikdy neudělal a upřímně znám pouze jednoho jezdce, o kterém vím nejisto, že to dělá, Victor Campenaerts. Myslím si, že právě on s tím přišel, protože už během našeho působení v týmu Lotto to praktikoval, "řekl Livyns.
Do láhve močil i Peter Sagan
Podobně reagoval i Oliver Naesen, který sice nechtěl mluvit zcela otevřeně, ale naznačil stejné jméno.
"Nebudu nikoho jmenovat, ale odborníkem v této disciplíně je jezdec s iniciálami VC Myslím si však, že kdysi to dělával i Peter Sagan. Já osobně jsem to nikdy nezkusil. Mám příliš těsné kalhoty na to, abych tam ještě schoval bidon, "řekl s humorem Naesen.
Peter Sagan má přitom svůj zcela jasný názor na močení v pelotonu, ale zároveň upřímně přiznal, že do láhve močil v minulosti i on.
"Závody se jdou naplno od samého startu a mladí závodníci šíleně riskují. Už se ani nedá zastavit, aby se člověk vymočil. Bylo normální, hlavně na velkých etapácích, že se nechal odejít únik a v pelotonu se šlo normální tempo, které všichni v pohodě zvládali2," řekl.
Vzal láhev, vylil vodu, strčil ji do gatí a problém byl vyřešen
"Normálně je, když odejde únik, hromadně se zastaví a každý se vymočí vedle cesty. Teď to udělá jen pár lidí a ostatní ště za jízdy. Nesnáším to. Bylo nepsáno pravidlo, že každý, kdo chtěl močit za jízdy, šel na konec pelotonu a tam si to vybavil."
"Dnes nemají problém vyštět se i úplně vpředu a do kamery. Nejvíce mě umělo vytočit, když někdo ani nešel na kraj silnice a za jízdy uprostřed balíku vytasil… a uprostřed pelotonu se vymočil," řekl Sagan pro Biker.
Přečtěte si také
"Apeloval jsem na UCI, aby se to nějak zregulovalo. Vymýšlejí absurdní pravidla, zakazují naprosto nepodstatné věci, ale něco, co reálně závodníkům vadí, to neřeší. A netýká se to jen močení. Supertuck zakázali, protože je to nebezpečné. Předloktí na řídítkách zakázali, protože je to nebezpečné.
"Jinak ono se to dá vyřešit i civilizovaně. Když jsem byl jednou na závodě v Austrálii a chtělo se mi močit, ale už se nedalo nikde zastavit, vzal jsem láhev, vylil jsem vodu, strčil jsem ji do gatí a problém byl vyřešen. Vtipné bylo, že se jsem ji vyhodil vedle- av dalším kole tam už nebyla," dodal Peter Sagan pro Biker.
Močil jsi do kalhot, aby se zahřál
Peter Sagan má však s močením během závodu i jiné zkušenosti.
V roce 2013 absolvovali závodníci, včetně tehdy 23- ročního Petra Sagana, jednu z nejchladnějších, ale i nejpamátnějších edic monumentu Milán- San Remo. Ovšem ne pro souboje v legendárním stoupání Poggio, ale pro hrozné počasí, ve kterém se závodilo.
Hned po výjezdu z Milána zasáhly peloton nízké teploty, poté se spustil silný vítr a přidal se i déšť, který se později proměnil ve sněžení.
Jelikož sněžení nepřestávalo, organizátoři odklonili peloton od stoupání Passo del Turchino a La Manie v naději, že obejdou nepříznivé počasí. To se však nepodařilo, sněžení pokračovalo, což způsobovalo velmi špatnou viditelnost a kluzké silnice byly pro závodníky extrémně nebezpečné.
"Když začalo sněžit, všichni byli totálně promrzlí. Byla to situace o přežití. Šel jsem táhnout dopředu, jen abych se trochu zahřál. Ano, dokonce jsem si močil do kalhot, abych cítil nějaké teplo na nohou, "přiznal Peter Sagan.
Sagan sice nakonec v dramatickém závěrečném sprintu porazil legendárního Fabiana Cancellaru, avšak cílovou čarou projel jako první outsider z Německa Gerald Ciolek a mladý Slovák se musel spokojit s druhým místem.
Přečtěte si také
Campenaerts: Netuším, o čem mluvíte
Campenaerts se otázkám na toto téma nevyhnul ani po časovce na Giře. Když se ho televize Sporza zeptala na takzvané "bidony na moč", jezdec týmu Visma- Lease a Bike reagoval s úsměvem: "Močení do bidonů během závodu? Netuším, o čem mluvíte."
Livyns i Naesen zároveň přiznaly, že chápou, proč někteří jezdci hledají podobná řešení. Tempo moderního závodu je výrazně agresivnější než kdysi. Boj o únik často trvá desítky kilometrů a krátce po jeho vytvoření se okamžitě rozjíždí stíhání.
Peloton tak už nemá prostor pro kolektivní zpomalení, která byla ještě před lety běžnou součástí etap.
Oba však rozumějí i tomu, proč organizátoři a UCI proti podobným praktikám zasahují.
„Ten bidon pak musí někde skončit a lidé je přece velmi rádi sbírají,“ upozornil Livyns.
"Ani já bych nebyl nadšen, kdyby mé dítě zvedlo takový bidon"
Naesen se na problém podíval z pohledu fanoušků u trati. „Ani já bych nebyl nadšený, kdyby mé dítě zvedlo takový bidon ze země a chtělo se z něj napít,“ řekl.
Pravidla UCI sice přímo neřeší konkrétní případ močení do lahví, komisaři však mohou trestat jakékoli chování, které považují za nevhodné nebo poškozující obraz sportu. Veřejné močení je přitom v pravidlech zmíněno přímo.
Po dojezdu etapy na Corno alle Scale proto rozhodčí vyslali jasný signál, že podobné chování nebude přehlížet. Očekává se, že rozhodčí budou během dalších etap situaci sledovat ještě pozorněji.
Jak tedy řeší jezdci podobné situace bez rizika pokuty? Podle Livynse je nejdůležitější plánování.
"V etapě do Neapole jsme poslední hodinu a půl závodili prakticky pouze v zastavěných oblastech. S tím prostě musíte počítat a využít příležitosti ještě předtím," vysvětlil.
Naesen zase tvrdí, že spoléhá na správné načasování a zkušenosti.
"Mně stačí asi sto metrů bez diváků. Tehdy dokážu okamžitě vytáhnout své "zboží" a pustit kohoutek. Ano, klidně se to dá nazvat talentem," dodal s úsměvem.
Vyjádření Petra Sagana uvedená v tomto článku jsou součástí autorského díla publikovaného společností Sportmedia sro Jakékoliv další šíření nebo přebírání textu bez předchozího souhlasu společnosti Sportmedia sro je zakázáno.
