Alberto Contador chtěl urovnat vztahy s Lancem Armstrongem před Tour de France 2009: Od té doby jsem s ním už nikdy nemluvil
Jedna z nejvýraznějších rivalit v moderní historii cyklistiky se odehrála během Tour de France 2009.
Lance Armstrong se po návratu do profesionálního pelotonu připojil k týmu Astana, kde měl za týmového kolegu úřadujícího vítěze Tour a Vuelty, Alberta Contadora.
Američan ukončil kariéru po Tour de France 2005 se sedmi celkovými vítězstvími, ale v roce 2009 se rozhodl pro návrat, přičemž tvrdil, že chce zvýšit povědomí o boji proti rakovině, kterou sám překonal.
Napětí mezi Armstrongem a Contadorem bylo nevyhnutelné– oba měli ambice bojovat o žlutý dres a jejich zájmy se dostaly do konfliktu.
Dvě silné osobnosti, stejný cíl
Contador se nedávno v podcastu El Pinganillo Javiera Arese vrátil k událostem z roku 2009:
"Byla to komplikovaná situace, ale dalo se to čekat. Když máte v týmu dva lídry s jasným cílem vyhrát Tour, zákonitě mezi nimi budou jiskřit emoce."
"Bylo pochopitelné, že se Armstrong chtěl vrátit na vrchol. Na druhé straně, tým si musel uvědomit, že i já jsem měl stejný cíl. Vyhrál jsem Tour, Giro i Vueltu a chtěl jsem se opět postavit na nejvyšší stupínek. No samozřejmě, vyhrát mohl jen jeden z nás, "vysvětlil Contador.
Contador přiznal, že se na tuto konfrontaci připravoval už od začátku roku. "Kritika na Twitteru mě jen více motivovala, abych trénoval ještě tvrději. Na Tour jsem přišel s jediným cílem– vyhrát,“ dodal španělský šampion.
Napětí mezi nimi nebylo jen osobní, ale ovlivnilo i celou atmosféru v týmu. Contador proto před začátkem Tour 2009 podnikl pokus o usmíření.
Neúspěšný pokus o mír
"Když jsme v listopadu přijeli na tréninkový kemp na Tenerife, kde se konala oficiální prezentace týmu, hned jsem viděl, že všechno se soustředilo kolem Armstronga."
"Řekl jsem si: Ať je jak chce, stačí mi můj mechanik, masér, trenér a kolo. O ostatní se postarám sám."
"Napětí bylo citelné už od prvního momentu. Z mé strany ne, ale pokud druhá strana není ochotna ke spolupráci, nedá se s tím nic dělat," vysvětlil Contador.
Den před začátkem Tour se proto rozhodl jít za Armstrongem do jeho hotelového pokoje a pokusit se o smír.
"Chtěl jsem, aby se napětí v týmu zmírnilo. Ne všichni naši kolegové byli zvyklí na takový tlak a atmosféra při společných obědech a večeřích byla velmi nepříjemná. Rozhodl jsem se udělat krok k řešení a šel jsem s ním mluvit. Bohužel, bylo to zbytečné, ale aspoň jsem se o to pokusil,"
Na závěr dodal: „Od té doby jsem s ním už nikdy neměl žádný kontakt.“
Tour de France 2009
Astana měla nejsilnější sestavu na závodech, s jezdci jako Contador, Armstrong či Andreas Klöden a Levi Leipheimer, ale nejasná týmová hierarchie způsobovala komplikace.
Armstrong se v prvním týdnu závodu ukázal v dobré formě a po týmové časovce se dokonce dostal na druhé místo celkového pořadí.
Contador ale v horských etapách potvrdil, že je silnější než jeho americký kolega. V 15. etapě na Verbier předvedl dominantní výkon a vybojoval si žlutý dres, který si nakonec udržel až do Paříže.
V Pyrenejích a Alpách si Contador postupně budoval náskok, zatímco Armstrong začal ztrácet. Přestože se mu podařilo udržet v boji o pódium, bylo jasné, že už nemá stejnou výbušnost jako kdysi.
Přesto v posledním týdnu závodu předvedl dobrý výkon a nakonec si zajistil třetí místo v celkovém pořadí. Druhou příčku obsadil lucemburský vrchař Andy Schleck, který byl v horách největším soupeřem Contadora.
Pro Contadora to bylo druhé vítězství na Tour de France a jedno z jeho nejpřesvědčivějších. Armstrong po závodě oznámil, že v roce 2010 založí vlastní tým RadioShack a bude chtít opět bojovat o žlutý dres.
Dopingové aféry Armstronga a Contadora
Lance Armstrong byl jedním z nejdominantnějších cyklistů v historii. Mezi lety 1999 a 2005 vyhrál sedmkrát po sobě Tour de France, čímž vytvořil rekord, který se zdál nepřekonatelný.
Jeho příběh o návratu do cyklistiky po překonání rakoviny a následné triumfy jej katapultovaly mezi největší sportovní ikony světa. Armstrong založil nadaci Livestrong, která pomohla šířit povědomí o boji proti rakovině a získala miliony dolarů na charitativní účely.
Jeho úspěchy se však později ukázaly jako výsledek sofistikovaného dopingového programu. V roce 2012 Americká antidopingová agentura (USADA) odhalila, že Armstrong byl součástí jednoho z nejkomplexnějších dopingových systémů v historii sportu.
Svědectví bývalých týmových kolegů, včetně George Hincapieho a Tylera Hamiltona, odhalila, že v týmu US Postal systematicky užívali EPO, krevní doping a jiné zakázané látky.
Armstrong se roky bránil, všechna obvinění popíral a útočil na své kritiky, ale pod tlakem důkazů v roce 2013 v rozhovoru s Oprah Winfrey přiznal, že během svých vítězství na Tour dopoval.
Mezinárodní cyklistická unie (UCI) mu následně odebrala všech sedm titulů a udělila mu doživotní zákaz činnosti v cyklistice.
Alberto Contador byl jedním z nejkomplexnějších jezdců své éry a patří mezi jen sedm cyklistů v historii, kteří dokázali vyhrát všechny tři Grand Tour– Tour de France, Giro d'Italia a Vuelta a España.
Už v roce 2007 se stal nečekaným vítězem Tour de France poté, co Michael Rasmussen, dosavadní lídr závodu, musel odstoupit kvůli podezření z dopingu. Contador následně ovládl Giro a Vueltu a v roce 2009 se v dresu týmu Astana vrátil na Tour jako jednoznačný lídr a suverénně triumfoval.
V roce 2010 však přišla rána pro jeho kariéru– během Tour de France měl pozitivní dopingový test na clenbuterol.
Contador tvrdil, že látka pocházela z kontaminovaného masa, ale antidopingové autority neakceptovaly jeho vysvětlení. Po dlouhé právní bitvě byl v roce 2012 zpětně diskvalifikován a přišel o svůj třetí triumf na Tour io vítězství na Giro d'Italia 2011.
Dostal dvouletý distanc, po kterém se vrátil do profesionálního pelotonu a dokázal vyhrát další Vueltu (2014) i Giro (2015).
Přestože jeho dopingová kauza poškodila jeho reputaci, na rozdíl od Armstronga si zachoval respekt v cyklistické komunitě a po skončení kariéry se stal uznávaným expertem, komentátorem a je spoluvlastníkem ProTeamu Polti VisitMalta, spolu s dalším legendárním cyklistou Ivanem Bassem.
