Evropské značky nejsou zrovna nejznámější dobrými trailovými hardtaily. Rakouská KTM však vyrábí především motorky, a tak by mohly o bombování dolů kopcem ve vysoké rychlosti.- to vědět.

Rám

KTM Ultra Evo je v tomto testu poněkud unikát. Zatímco ostatní biky mají 29- palcová kola, Rakušané se rozhodli dozadu osadit menší. To by mělo– tak jako u jiných mullet biků (jak se tato kombinace zvykne přezdívat)– kombinovat setrvačnost a průchodnost terénem velkých kol s obratností těch menších.

Hranatý rám je vyroben z hliníku třídy 6061 a dostupný pouze ve třech velikostech. Reach je ve všech z nich spíše z konzervativnějších– naše L- ko mělo jen 452 mm. Vyšší jezdci se tedy možná na bike až tak dobře neposkládají.

+ 4

Naopak sedlové trubky patří k těm delším (460 mm v L- ku). Nižší jezdci tak zase možná nebudou moci sáhnout po větším rámu s vidinou delšího reachu. Na druhé straně, je zde opravdu položen 65- stupňový hlavový úhel, který zdánlivě teprve před několika lety patřil na zjížďáky. Sedlový úhel má zase moderně strmých 74 stupňů.

S dobou kráčejí i Boost rozchod zadní stavby, zčásti vnitřně vedená kabeláž a držáky na nosiče či blatníky. Místa na pláště však není mnoho a limitem je 2,6- palcový zadní plášť. Na plusky tak můžete zapomenout. Z výroby zde chybí chránič zadní stavby, a tak je Ultra při jízdě docela hlučný.

Komponenty

Výbava není špatná, zvláště vzhledem k ceně, ale nic konkrétního vás zde asi nenadchne. Vidlice RockShox Recon Silver RL je vzduchová, se 130 mm zdvihem a externím nastavením tlumení odskoku a komprese. Má však tenké, 32mm vnitřní nohy.

Pohon je sestaven z nejlevnější 12- rychlostní soupravy SRAM SX Eagle s 11– 50- zubovou kazetou, ne 10– 52- zubovou, jaké naleznete v těch dražších. Dvoupístové brzdy Shimano MT410 jsou co do výkonu podobné jako na ostatních bicích v testu.

Ráfky jsou relativně široké (30 mm vnitřní šířka) a obuty do levných verzí plášťů Schwalbe Nobby Nic– vpředu 2,6- palcové, vzadu jen 2,35- palcové. Potěšili nás moderně krátký 50 mm představec a moderně dlouhá 150 mm teleskopka. I fakt, že tady nějaká vůbec je.

Jízda

Benefity menšího zadního kola jsou citelné od prvních metrů na trailu. Ovládání je zábavné a obratné. Přes zavřené zatáčky se dokáže proplétat s živostí, jaká ostatním bikům v testu chybí. Zadní stavba o 440 mm sice není nejkratší, ale přední kolo lze snadno odlepit od země a zvednout přes překážku.

Do kopce stoupá rovněž ochotně díky strmému sedlovému úhlu, který vás posadí do efektivní pozice na pedálování. Reach je sice na papíře krátký, ale v kombinaci s délkou zadní stavby umisťuje těžiště jezdce do pěkně centrální pozice mezi koly– minimálně ve výšlapech, kde jsme neměli problém se zvedáním předního kola, ani s trakcí toho zadního.

S ochotou nabírat výškové metry pomáhají také osazené pláště. Dolů z kopce jsou však nejslabší z celého testu a jednoduše jsme tvrdé směsi gumy nevěřili, že podrží. Nedovolili nám tak vyždímat z hravého potenciálu biku maximum. Pláště nedokážou ani až tak dobře tlumit nerovnosti, což je na hardtailu obzvlášť důležité.

Vidlice přitom chodí docela citlivě a dostatečně progresivně. Rozbitější sekce však odhalí menší tuhost tenkých nohou i nižší zdvih než na ostatních bicích. V náročnějším terénu vyplouvá na povrch i nižší sada pohonu. Přestože řadí spolehlivě, řetěz přece jen poskakuje trochu víc, než ve něco lepších pohonech Shimano.

Náš testovací jezdec má 173 cm a pro něj bylo L- ko tak akorát. Pokud jste však narostli víc, nebo prostě preferujete delší a stabilnější biky, zřejmě si z této nabídky nevyberete. Tak či onak však musíme říci, že na biku jsme se opravdu zabavili. A pokud vám sedne, stojí za to si na něm postupně vyměnit těch pár slabších komponent za lepší.