Jak si umělá inteligence představuje horská kola budoucnosti? Tom Marvin z partnerského magazínu MBUK položil tuto otázku umělé inteligenci a výsledek nás nadchl.

Už nějakou dobu mi vrtalo v hlavě, jako by si umělá inteligence představovala horské kolo budoucnosti. Tak jsem jeden den položil tuto otázku ChatGPT a Google Gemini a se zvědavostí čekal na výsledek.

Některé odpovědi mě překvapily. Jiné jsem očekával, protože vývoj se opravdu ubírá tímto směrem. Objevily se docela zajímavé nápady, ale i takové, které se mi zdály dost prostřelené, zejména vezmeme-li v úvahu, že se díváme do blízké budoucnosti, tedy jen deset let dopředu.

Ano, vím, že AI má své odpůrce a naprosto chápu obavy z toho, kam se tyto technologie mohou posunout, ale zkuste se nad to povznést. Koneckonců se nejedná o vědeckou práci, spíše o malý myšlenkový experiment.

Třeba dodat, že AI v podstatě prohledává internet a skládá odpovědi ze stávajících myšlenek. Takže většina těchto konceptů má lidský původ. K jednotlivým bodům jsem vytvořil charakteristiky a oslovil kolegu Warrena Rossitera. Ten si tyto myšlenky vzal do parády, zapojil vlastní fantazii a výsledek nahodil do 3D vizualizací. A co z toho vzniklo?

Materiály

Umělá inteligence : Rámy budou vyrobeny z ultralehkých kompozitů, například z karbonu se strukturou obohacenou o grafen, futuristických slitin nebo karbonových nanotrubek. Výsledek? Ještě lehčí, pevnější a odolnější kola, která posunou limity toho, co se dnes považuje za „high- end“.

O grafénu se už léta mluví jako o zázračném materiálu, takže jeho přítomnost v budoucím vývoji cyklistiky asi nikoho nepřekvapí. Tento materiál tvoří jedna vrstva atomů uhlíku uspořádaných do šestiúhelníkové mřížky.

Jedná se o nejtenčí známý materiál vůbec, s tloušťkou jen jednoho atomu. I díky tomu je mimořádně univerzální. Dá se využít v konstrukcích, ale také při vedení tepla a elektřiny. A právě proto má potenciál posunout vývoj rámů zcela novým směrem.

Značka Vittoria už grafen zakomponovala do svých plášťů a když se jej jednou podaří vyrábět ve velkém, není pochyb, že se jeho využití ještě výrazně rozšíří. Výrobci jízdních kol zároveň experimentují is uhlíkovými nanotrubkami.

Jedná se o drobné trubky vytvořené z extrémně tenkých vrstev uhlíkových atomů. Easton je zkoušel již v roce 2004, a to nejen v rámových trubkách, ale také v dalších komponentech. Dokonce je použili při stavbě kola pro Tour de France, konkrétně pro tým BMC.

Santa Cruz zase od roku 2017 testuje nanotrubky při výrobě výpletů pro prototypy kol Reserve. Technologie je tedy reálná a není vyloučeno, že se brzy dočkáme jejího širšího nasazení v sériové výrobě.

Evoluce e- biků

Umělá inteligence : Vývoj elektromotorů a baterií směřuje k menším, efektivnějším jednotkám integrovaným přímo do rámu. Zároveň se objevuje koncept rekuperačního brždění, tedy dobíjení baterie při sjezdech, což by mohlo výrazně prodloužit dojezd bez nutnosti nabíjení ze sítě.

Pevné (solid- state) baterie, které se aktuálně vyvíjejí zejména v automobilovém průmyslu, by mohly přinést výrazně delší dojezd při nižší hmotnosti, a to nejen v autech, ale i ve- bicích.

Rekuperační brzdění, které přeměňuje kinetickou energii na elektrickou během zpomalování, je dnes běžnou součástí aut o hmotnosti několika tun.

No kolo se 100- kilovým jezdcem? Tam by musel být systém extrémně efektivní, aby se to reálně projevilo na stavu baterie. Osobně si myslím, že než to má opravdu dávat smysl, čeká nás ještě velmi dlouhá cesta.

Ekologický přístup

Umělá inteligence : Větší využívání udržitelných materiálů, jako jsou recyklovatelné kompozity či biologicky odbouratelná maziva, by mělo pomoci snížit negativní vliv cyklistiky na životní prostředí.

Toto je podle mě bod, za který se umíme všichni postavit a naštěstí se už na tom i pracuje. Karbonové i ocelové rámy lze poměrně dobře opravovat, ocel i hliník jsou zase recyklovatelné (tedy tam, kde k tomu existuje infrastruktura).

Bohužel, iv roce 2025 se o udržitelnosti v cyklistice stále hovoří málo. Snad o deset let bude běžné odnést staré kolo do recyklačního střediska? Mezi velkými výrobci o svých ekologických cílech hovoří nejhlasitěji Trek.

Značky jako například Green Oil nebo Cyclon již léta vyrábějí maziva šetrná k přírodě. Toto téma má rozhodně potenciál a nastavení společnosti tomu nahrává.

Modulární design

Umělá inteligence : Modulární řešení umožní rychlou výměnu komponent od kol a pohonu až po odpružení podle toho, zda se chystáte na traily, náročnější enduro nebo extrémní sjezd. Stačí pár minut a kolo si přizpůsobíte přesně podle terénu nebo stylu jízdy.

Nejblíže této myšlence jsme se asi zatím dostali s modelem Orbea Rallon. Stačí pár šroubů a výměna několika dílů a máte z něj rázem enduro či zjížďák. Modulární nastavení však nabízí také Geometron G1.

Lapierre Spicy zase umožňuje přepínat mezi nízko a vysoko uloženým čepem zadní stavby. I když mnoho AI nápadů směřuje k automatizaci, tento konkrétní koncept stále vyžaduje manuální práci a dovednosti.

A upřímně? Já osobně se asi raději povozím na jednom univerzálním biku a nářadí budu mít v garáži jen pro případ, že budu potřebovat servis.

Moderní pohony

Umělá inteligence : Bezúdržbové pohony se stanou standardem. Klasické přehazovače nahradí uzavřené převodovky a kratší kliky. Cílem je jednodušší údržba, vyšší spolehlivost a menší riziko poškození v terénu.