Poradna: Jak jezdit rychleji než dosud?
Každý chce jezdit rychle a kdo tvrdí, že ne, ten klame. A každý, kdo to zkouší, se dostal– nebo dostane– do bodu, kdy se nedokáže posunout dál.
Odhodlání je sice jedna z nejdůležitějších vlastností úspěšného sportovce, ale jen chtít jezdit co nejrychleji opravdu nestačí a progres se často zpomalí.
Na opačném konci spektra je zase strach, který rovněž negativně ovlivňuje pokrok v jezdecké technice. Většina chyb, které vás zpomalují, tedy vychází z jedné z těchto dvou věcí.
A ať už chcete jezdit rychle, abyste otestovali své limity a přiblížili se k tempu závodníků, udrželi krok s kamarády, nebo se vám zdá, že jezdit rychle je zábavnější, tak byste si měli uvědomit, že ti, co to dokážou, nejezdí rychle jen proto, že se nebojí, ale zejména proto, že mají perfektní technik.
Vybrali jsme proto pět nejčastějších chyb, které vám brání ve zrychlování a poradíme vám, jak je nedělat.
1.Zpomalte!
Klíčem k tomu, abyste na trailech zvýšili rychlost, vůbec není to, co si mnozí myslí– pustit brzdy a riskovat, že se přizabijete.
Namísto toho se musíte naučit s bikem pracovat a dokonale ho ovládat v pomalejším tempu. Jen tak dosáhnete časem vyšší rychlosti a zároveň jistoty, že máte situaci absolutně pod kontrolu.
Snaha jezdit rychle bez zvládnutých základů nejen nepřinese progres, ale dokonce opak. Proč? Protože v rychlosti nad rámec svých schopností budete dělat podstatně více chyb a trail projedete v konečném důsledku mnohem pomaleji, než když jezdíte v tempu, které zvládáte.
Pamatujte na to, že ne vše, co je rychlé, musí tak vypadat, a možná zjistíte, že pokud se budete snažit jezdit v první řadě technicky správně a zejména plynule, tak budete dokonce rychlejší.
Stejně jako u jiných jezdeckých dovedností, i při rychlosti platí, že byste ji měli zvyšovat postupně, abyste během roku dosáhli solidního pokroku. Nechtějte všechno hned, to je základní řada.
2. Jezděte rozvážně
Snažte se jezdit uvolněně, sebejistě a klidně. S bikem nesmíte při jízdě bojovat. Umožněte mu volně se pod vámi pohybovat a pomáhejte mu při zdolávání terénu.
Jízda v křeči je nepříjemná, pomalá a v konečném důsledku nebezpečná, protože biku naopak v hladkém průjezdu terénem bráníte.
Hlavu držte vzhůru a sledujte terén před sebou. Díváním pod přední kolo rozhodně nezrychlíte.
Snažte se uvolnit se bez ohledu na rychlost, jakou jedete. Neměňte svá rozhodnutí v poslední chvíli, a zejména nepanikařte ani v náročnějších sekcích.
Při rozvážné jízdě budete mít více času přemýšlet nad držením těla, výběrem stopy, dostatečně se připravit na překážky a přejet je plynule, bezpečně av konečném důsledku i rychleji.
Při trénování náročnějších technik nebo úseků pomáhá, pokud trail znáte– snáze se tak odhodláte projít kritické úseky, protože mnohé jsou vysloveně jednodušší, pokud je přejedete rychleji.
3. Pozor na nohy
Jedna ze základních technik, se kterými se seznámí každý začínající jezdec, je spuštění vnější nohy v zatáčce. A tak to také má být– avšak jen za těch určitých okolností, ve správný čas a ve vhodné zatáčce.
Jedna z nejčastějších chyb mnoha bikerů totiž je, že vnější nohu přetáčejí do spodní pozice ještě před samotným vjezdem do zatáčky. Před vjezdem do zatáčky přitom máte dva základní úkoly– trefit správnou stopu vjezdu a přibrzdit na požadovanou rychlost.
Pokud tehdy posunete nohy do vertikální pozice, přijdete o stabilitu v momentě, kdy ji potřebujete nejvíc, co vás neskutečně zpomalí. A pokud chcete jezdit rychleji, tak trénink správného průjezdu zatáčkami se rozhodně vyplatí.
Známé pravidlo Zatáčí se boky! využijete rovněž při průjezdu všemi typy zatáček– rovinatými i strmějšími, klopenými i odklopenými.
Pokud tedy jedete do levotočivé zatáčky, pánev vytlačte doprava, více vystrčte ven pravý loket, otočte hlavu a dívejte vlevo.
4. Nejezděte v záklonu
Držení trupu více vzadu vychází z přirozeného instinktu, který nám říká, že pokud nechceme přeletět ve sjezdu přes řidítka, tak se musíme zaklonit co nejdál od nich.
Kdyby to však bylo jen o instinktech a selském rozumu, na světových pohárech by byl docela nátřesk. Přestože to tak zpočátku nepůsobí, přesunutí těžiště více dopředu je bezpečnější.
Moderní biky jsou mnohem delší, než byly kdysi, az jejich geometrie vytěžíte nejvíce tehdy, když máte těžiště poblíž centrálního bodu celého biku, tedy uprostřed mezi koly.
Kromě toho hýždě za sedlem způsobí ztrátu trakce předního kola. Zatímco smyk zadního kola je docela snadné korigovat, podklouznutí předního často končí pádem. A to nechce nikdo.
Pokud se naučíte držet se uprostřed, tak zjistíte, že máte mnohem lepší kontrolu nad kolem, než když jezdíte v záklonu s nataženýma rukama. A lepší kontrola je nosným pilířem čeho? No přece schopnosti jezdit rychleji.
5. Neodrážejte se
Na každém trailu se najdou menší vlny či horizonty, které i jinak ve vzduchu nejistému začátečníkovi dávají možnost trochu si skočit, aniž by musel řešit, zda doletí až na dopad– žádný totiž neexistuje.
Právě z toho důvodu nebývají dopady z takových „skoků“ zrovna nejpříjemnější a nedají se porovnat s tím, když skáčete na pořádném skoku.
Pokud se tedy chcete trochu přeletět a trénovat skákání, je lepší najít si tzv. lavici– to je gap bez mezery mezi odrazem a dopadem, jednoduše s plochým vrchem.
A terénní nerovnosti na trailech? Ty kopírujte a pumpujte je, abyste je využili ke zrychlování bez přišlapávání, a ne k trestání odpružení a zpomalení.
