5 technologických trendů, které budou formovat Tour de France 2026
Do startu Tour de France 2026, nejdůležitějších cyklistických závodů roku, zbývá už jen pár dní.
Jak opakujeme každý rok, vítězství v etapě nebo byť jen den v jednom z prestižních lídrských dresů může mnohým profesionálům změnit kariéru.
Týmy i jezdci proto dolaďují poslední detaily výbavy a formy, aby na Grand Départ v Barceloně přišli v co nejlepší pozici a mohli ze sebe dostat maximum.
Rovněž se připravují i všechny značky zapojené do závodu. Každá z nich ladí marketingové kampaně a materiály s nadějí, že se jí alespoň na chvíli podaří zazářit ve výkladu největší cyklistické akce na světě.
V minulých letech se na Tour hodně mluvilo o aerodynamických silničních kolech, úzkých řídítkách, širších pláštích či kratších klikách.
Vývoj se však nezastavuje a neustále se mění i nechvalně známá pravidla UCI. Přinášíme proto technologické trendy, které podle nás budou patřit mezi hlavní témata letošní Tour.
Závod v šíři plášťů se na chvíli zastaví
Šířka plášťů v profesionální silniční cyklistice v posledních letech postupně roste. Taděj Pogačar, obhájce vítězství na Tour de France a úřadující mistr světa, letos šokoval cyklistický svět, když na Paříž- Roubaix Hauts- de- France použil pláště o šířce až 38 mm.
Podle toho, co jsme viděli na tradiční generálce před Tour, závod Tour Auvergne- Rhône- Alpes, ale lze předpokládat, že na letošní Tour de France jezdci do takových extrémů nepůjdou.
Dříve očekáváme, že většina pelotonu sáhne po 28 nebo 30 mm pláštích. Výběr bude pravděpodobně záviset zejména na tom, jaké ráfky budou jezdci používat.
Týmy už dnes nevybírají šířku plášťů jen samostatně. Stále více řeší, jaká kombinace nejlépe funguje s konkrétními koly pro daný typ etapy.
Jezdci se širšími ráfky půjdou spíše do širších plášťů a naopak. Cílem je nalézt co nejlepší kompromis mezi valivým odporem, aerodynamikou a hmotností v rámci výbavy, kterou mají k dispozici.
Jako vždy přitom je třeba připomenout, že ačkoli profesionálové na Tour jezdí na jedné z nejlepších výbav na světě, neznamená to, že si mohou svobodně vybrat cokoli. Ve většině případů musí pracovat s tím, co jim dodají týmoví sponzoři.
Někdy to může znamenat, že jezdec použije užší pláště, než by ideálně chtěl, protože lépe fungují s jeho koly. Naopak závodníci na širokých bezdušových ráfcích bez patek mohou být pro nejnovější normy ISO a ETRTO nuceni použít širší a těžší pláště, než by si sami vybrali.
Pogačar, který jede do letošní Tour jako jasný favorit na žlutý dres, bude podle nás jezdit na kolech ENVE SES 4.5 Pro v kombinaci buď s 28 mm plášti Continental GP5000 TT TR, nebo s 30 mm modelem Conti Archetype.
Podle měření Bicycle Rolling Resistance se 30 mm Archetype odvaluje o něco rychleji než 28 mm GP5000 TT TR.
Jelikož druhá možnost je však přibližně o 60 gramů na pár snazší, tipovali bychom, že právě ta bude Pogačarovou první volbou během většiny etap.
Jeho hlavní soupeř Jonas Vingegaard bude pravděpodobně jezdit na o něco širších 29 a 30 mm pláštích Vittoria Corsa Pro TLR a Corsa Pro Speed TLR.
Důvodem jsou širší ráfky Reserve týmu Visma- Lease a Bike, které vyžadují použití plášťů o šířce minimálně 29 mm.
Většina řídítek bude mít šířku 400 mm
Na loňské Tour ještě kontroverzní pravidlo UCI o minimální šíři řídítek neplatilo, takže jezdci měli poměrně velkou volnost při úpravách svých kokpitů.
Letos je však minimální šířka řidítek stanovena na 400 mm, přičemž se měří z vnější strany na vnější stranu ve spodním úchopu
Předpokládáme proto, že téměř každý jezdec v pelotonu jednoduše přejde na stejné řešení: řídítka široká 380 mm, která ve spodním úchopu měří zvenčí 400 mm.
Například Tadej Pogačar i Jonas Vingegaard tak museli změnit své dosavadní nastavení, jelikož předtím preferovali 360 mm řídítka měřená od středu po střed v oblasti brzdových pák.
Remco Evenepoel by se však měl do pravidel vejít beze změny. Na loňském závodě používal 380 mm řídítka, opět měřená od středu po střed v oblasti brzdových pák.
Jeho integrovaný kokpit Roval Rapide by měl mít ve spodním úchopu šířku 400 mm, jelikož má od pák směrem ke spodnímu úchopu.- stupňové vyhnutí.
Jedním z výrazných jezdců, kterého se změna jistě nedotkla, je Mathieu van der Poel. Holanďan dlouhodobě preferuje na profesionální poměry relativně široká 400 mm řídítka, možná i proto, že má širší ramena než vrchaři jako Pogačar, Vingegaard či Evenepoel.
Jednou z oblastí, ve které ještě můžeme mezi jezdci vidět rozdíly, bude vyhnutí řídítek a natočení brzdových pák.
Možnosti však zužuje další pravidlo UCI, které stanovuje minimální vzdálenost 280 mm mezi špičkami brzdových pák. Agresivně dovnitř natočené páky si tak jezdci mohou dovolit prakticky jen tehdy, použijí-li zároveň širší řidítka.
Na začátku sezóny, například během Tour Down Under, se o tomto tématu mluvilo poměrně hodně. Jak však sezóna postupovala, pozornost kolem ní postupně utichla.
Možná UCI časem zavede kategorie jezdců, díky kterým by se šířka řídítek mohla přizpůsobit například výšce nebo šířce ramen. Podobný princip již existuje u časovkářských kol, kde pravidla pro vzdálenost mezi sedlem a řidítky zohledňují výšku jezdce.
Zatím to však vypadá tak, že jezdcům nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit pravidlům v jejich aktuální podobě. Nikdo přece nechce riskovat diskvalifikaci pro kolo, které neprojde kontrolou.
Souboj o celkové pořadí ovládnou lehká aero kola
Tade Pogačar i Jonas Vingegaard přijeli loni na Grand Départ v Lille s možností vybírat si mezi aerodynamickým silničním kolem a lehčím vrchařským modelem.
Stejně jako další favorité na celkové pořadí však nakonec jezdili téměř výlučně na aero kolech, dokonce iv nejtěžších horských etapách.
Nešlo však o jednoduché přiznání, že při rychlostech, jakými se dnes jezdí Tour, je aerodynamika důležitější než hmotnost.
Týmy se spíše snažily dostat aero kola co nejblíže hmotnostnímu minimu, aby jezdci nemuseli dělat velký kompromis ani v kopcích.
Pogačar měl k dispozici speciální Colnago Y1Rs v syrovém karbonu, které má podle dostupných informací vážit jen něco přes 7 kg.
Slovinec jej poprvé použil v horské časovce na loňské Tour a později na něm absolvoval i několik dalších etap.
Nebylo by proto překvapením, kdyby se podobným směrem vydali i jeho hlavní soupeři. Vingegaard, Evenepoel či Paul Seixas mohou na Tour přijet s odlehčenými aero koly, kterými se pokusí odpovědět na výhodu týmu UAE Team Emirates XRG.
Otázkou je například, jestli uvidíme Evenepoela na odlehčeném Tarmacu SL9. Kolo, které nápadně připomíná novou generaci závodního modelu Specialized, se v posledních týdnech občas objevilo na profesionálním závodě.
Proto by nebylo překvapením, kdyby jej Evenepoel použil i bez toho, aby jej značka před Tour nebo během ní oficiálně představila.
Zajímavý bude také prototyp jízdního kola Van Rysel, který testoval Seixas. Pokud se objeví přímo v závodě, mohli bychom se na něj konečně podívat detailněji.
Pozornost si zaslouží i Cervélo, dodavatel kol pro tým Visma- Lease a Bike. Značka má s extrémně lehkými modely bohaté zkušenosti, takže budeme sledovat, jestli se na Tour neobjeví i speciálně odlehčená verze modelu S5.
Časovkářská kola se opět dostanou do centra pozornosti
Časovky na Tour de France v posledních letech poněkud ustoupily do pozadí. V boji o celkové pořadí totiž nebyly tak rozhodující jako kdysi, minimálně od 16. etapy Tour 2023, ve které Jonas Vingegaard deklasoval konkurenci.
Letos se však jezdci postaví proti chronometru hned dvakrát. Hned v úvodní den je čeká týmová časovka a v 16. etapě individuální časovka.
Specializovaná disciplína, spolu s koly, která k ní patří, se tak opět dostane do centra pozornosti.
Pro méně zasvěcené, časovkářská kola se od klasických jízdních kol liší zejména tím, že jezdci mohou používat aerodynamické nástavce, tedy další oporu pro ruce, na které mají položená předloktí. K tomu se přidávají vyšší ráfky nebo dokonce plná disková kola.
Taková řešení sice zvyšují hmotnost a mohou zhoršit ovladatelnost, ale v přímém směru dělají kolo výrazně rychlejším.
Jelikož časovkářská kola si dnes kupuje méně běžné jezdce a triatlonové speciály se v posledních letech výrazně vzdálily od pravidel UCI, ne každá značka investuje velké prostředky do pravidelného vývoje a obměňování časovkářských modelů.
Výsledkem je, že taková kola často zůstávají v nabídce déle než klasické silniční modely.
Specialized Shiv TT je v nabídce například již od roku 2019, stejně jako Cervélo P5, přestože druhý jmenovaný model prošel v roce 2024 menší aktualizací.
Také Canyon Speedmax CFR TT je v současné podobě v prodeji od roku 2021.
Remco Evenepoel se bude chtít letos vrátit na pódium Tour, a proto se přirozeně nabízí otázka, zda Specialized nechystá nový Shiv.
Pokud na něm značka opravdu pracuje, prozatím se jí ho podařilo velmi dobře utajit. V Barceloně a během dalších etap si však určitě budeme všímat, jestli se neobjeví něco nového.
Pogačar má nové časovkářské kolo už nyní. Colnago TT2 by mu mělo pomoci právě v disciplíně, ve které je úřadujícím a trojnásobným mistrem světa. Dá se proto čekat, že v časovkách bude hledat každou možnou výhodu.
Na letošní Tour by neměly chybět ani velké časovkářské přilby. Peloton si na ně po letech zvykl, a tak už nepůsobí jako zvláštnost, ale jako běžná součást boje o vteřiny.
Závod pravděpodobně ovlivní extrémní vedra
Evropu momentálně zasáhla jedna z nejhorších vln veder v historii měření, a tak se zdá téměř jisté, že vysoké teploty opět ovlivní i Tour de France.
Výzkum publikovaný začátkem roku v časopise Scientific Reports naznačuje, že riziko nebezpečných povětrnostních podmínek v posledních desetiletích postupně roste. Není proto překvapením, že se mu přizpůsobují týmy, jezdci i samotná UCI.
Mezinárodní cyklistická unie má například vlastní protokol pro extrémní počasí. Při posuzování rizika pro jezdce bere v úvahu teplotu, vlhkost vzduchu, vítr a další faktory.
Ani to však neznamená, že jezdci mohou na zásah organizátorů automaticky spoléhat. Podmínky v závodě mohou být velmi náročné ještě dříve, než UCI přistoupí k neutralizaci nebo zrušení etapy.
Extrémní vedra kdysi patřila mezi vzácné slabiny Tadeje Pogačara. Slovinec však od té doby výrazně zapracoval na tom, aby je snášel lépe.
Podobně jako mnozí další profesionálové zařadil do přípravy specifický trénink v teple a během závodu často používá senzor tělesné teploty CORE, který má připevněný na pásu hrudního snímače.
Podle magazínu Domestique se jeho tým zároveň více zaměřil na to, aby měl Pogačar během závodu neustálý přísun čerstvých lahví, ať už na pití, nebo na polévání a ochlazování těla.
Práce s teplem se v posledních letech stala důležitým tématem i pro výrobce aerodynamických přileb.
Specialized například tvrdí, že jeho nová aero přilba Evade 4 si zachovala aerodynamickou účinnost, ale zároveň má o 2,4 procenta lepší chlazení.
ABUS zase u modelu GameChanger 2.0 přímo uváděl klimatickou změnu jako jeden z důležitých faktorů při jeho vývoji.
