Peter Sagan o životní etapě na Giro d’Italia: Hrál jsem mrtvého brouka, aby si mysleli, že nevládnu

V sezóně 2020 se Peter Sagan zařadil mezi jezdce, kteří dokázali vyhrát etapu na všech třech závodech kategorie Grand Tour. Po triumfech na Tour de France a Vueltě přišlo i vytoužené vítězství na Giro d'Italia.
Právě Giro absolvoval v tom roce poprvé v kariéře. A přestože sezónu výrazně ovlivnila pandemie Covidu- 19, která zrušila velkou část jarního kalendáře, Sagan nakonec předvedl jeden z nejpamátnějších výkonů své kariéry.
Závodníci v té době trávili dlouhé týdny doma na trenažérech a sezóna se úplně prokopala. Klasiky, na kterých býval Sagan tradičně silný, se nejezdily v obvyklém termínu a forma se musela načasovat na neobvykle dlouhý a nahuštěný závěr roku.
„Ty máš motor, ty to zvládneš“
Sagan v rozhovoru pro Biker přiznal, že v týmu Bora- Hansgrohe od něj očekávali výsledky i přes složitou situaci.
"V Boru odeměně očekávali výsledky. Řekli mi 'Ty máš motor, ty to zvládneš', a poslali mě na Tour i Giro. Vyhrát etapu v říjnu na Giru bylo velké zadostiučinění."
"Konečně jsem měl dobrou formu, protože na Tour jsem teprve sbíral závodní kilometry, které jsem za normálních okolností absolvoval v zimě a na jaře."
Na Tour de France se mu nepodařilo získat zelený dres a šestkrát skončil v etapě v nejlepší pětce, ale vítězství se nedočkal a cítil, že mu stále něco chybí. Zejména ve sprintech nedokázal být tak dominantní jako v nejlepších letech.
"Po Tour jsem měl sice dobrou vytrvalost, ale chyběla mi rychlost a cítil jsem, že mi jakoby ještě něco chybí. Proto mě tehdy porážel [Arnaud] Démare ve sprintech a vyhrál i bramboříkový dres. Nebo byl rychlý."
Podívejte se také
Nemyslel si, že má šanci

Na Giru však přišel den, kdy se všechno spojilo. Sagan už před desátou etapou třikrát skončil druhý, ale tentokrát se profil etapy vyvíjel úplně jinak.
"Na Giru jsem měl jeden den, který mi prostě sedl. Byl to sice jen jeden den, ale jsem se cítil výborně. Před desátou etapou jsem byl třikrát druhý, ale všechno to byly sprinty, které vyžadovaly právě rychlost, kterou jsem tehdy neměl."
Desátá etapa měla kopcovitý profil a na papíře nevypadala jako ideální příležitost pro Sagana, ale přesto se ocitl v rozhodujícím úniku.
"Svačina etapa mi sedla takovým způsobem, že jsem to ani sám absolutně nečekal. Jel jsem 133 km v úniku a na konci 12 km sólo. Nejprve jsem si nemyslel, že mám šanci, protože to byla těžká etapa s prudkými kopci."
Začátek přitom nebyl ideální. Tempo etapy se však postupně stupňovalo a Sagan se dostal do správného rytmu.
"Na začátku jsem byl trochu tuhý, ale pak se začalo nastupovat a rozběhl jsem se. V jednom prudkém kopci zrychlil [Filippo] Ganna, a najednou jsem byl v úniku. Bylo nás tam dost hodně, po rovině jsme se točili a "řádně jsme se točili a" řádně.
Postupně začal cítit, že patří mezi nejsilnější jezdce ve skupině. Několika nástupy roztrhal únik a zároveň si otestoval soupeře.
"Přišel jsem na špici, zrychlil jsem a najednou jsme šli sedmdesátkou. Takhle jsem to rozběhl párkrát a tehdy mi došlo, jak dobře se mi jde a že bych se měl asi začít trochu šetřit."
Začal hrát mrtvého brouka
V pelotonu mezitím pracoval tým Groupama- FDJ pro Arnauda Démara, který bojoval o bramboříkový dres. Sagan věděl, že pokud se únik udrží, má velkou šanci.
"Do vysílačky mi řekli, že celé FDJ s Démarem jde po nás, protože se báli, že vyhraju etapu. Takže jsem to znovu začal táhnout a po jednom začali odpadávat jezdci."
Jedním z jezdců v úniku byl také Filippo Ganna. Sagan se snažil skupinu přeředit a zároveň soupeře unavit ještě před rozhodující fází etapy.
"Ganna se mě ptá, že co to dělám, ale řekl jsem mu, že to je třeba přeředit, abychom později dobře spolupracovali a netaktizovali. Toto trvalo asi 50 kilometrů a FDJ došlo, že nemají šanci nás sami dohnat, takže zpomalili."
Když se tempo trochu uklidnilo, přišla psychologická hra. Sagan věděl, že se cítí lépe, než dává najevo.
"Když se to konečně uklidnilo, začal jsem hrát mrtvého brouka. Cítil jsem, že se mi jde dobře a chtěl jsem si trochu pohrát s hlavami ostatních, aby si mysleli, že nevládnu."
V dalších kilometrech si šetřil energii a reagoval na útoky soupeřů jen tehdy, když bylo potřeba.
"Na každém větším kopci jsem si zpomalil, šetřil jsem energii a trochu zaostával. Když bylo do konce nějakých 40 km, všichni začali útočit, aby se mě zbavili, ale každý nástup jsem hned zavřel."
Přečtěte si také
Celý den se derem v úniku a teď mě někdo předčí těsně před koncem? No to určitě

Rozhodující moment přišel před posledním stoupáním. Únik se ztenčil na minimum a za nimi se přibližoval peloton.
"Před posledním stoupáním to už vypadalo, že nás doběhne peloton. Byl jsem vpředu jen s Gannem a Benem Swiftem, tak jsem na konci kopce zaútočil a zůstal jsem sám. Sešel jsem sjezd a do cíle bylo už méně než 10 kilometrů po rovině."
Sagan poté absolvoval dlouhou sólovou jízdu proti větru i proti pelotonu. Ve vysílačce dostával informace o stíhajících jezdcích, ale v hlavě měl jedinou myšlenku.
"Do vysílačky mi řekli, že se po mně rozběhl z pelotonu [Brandon] McNulty, který je velmi dobrý v časovce. Ale tohle mi nemůže vzít. Celý den se derem v úniku a teď mě někdo předčí těsně před koncem?"
Nakonec přijel do cíle s náskokem a oslavil jedno z nejjemotivnějších vítězství kariéry. Giro sice nakonec nevyhrál v bodovací soutěži, ale o rok později se mu podařilo získat i bramboříkový dres.
"Můj hlavní cíl na Giře byl bramboříkový dres, což se mi tehdy nepodařilo a skončil jsem druhý. I proto jsem chtěl jít Giro i další rok. Mám sedm zelených dresů a nepodaří se mi to na Giru? A vyšlo to. Tím jsem už dokázal všechno, co jsem chtěl," dodal Peter Sagan.











