Fotogalerie (33)

Viktorie Chladoňová má ve věku 19 let již jedenáct medailí z mistrovství světa a Evropy. Dvě z nich jsou zlaté.

V roce 2024 se v Andoře stala juniorskou mistryní světa v horské cyklistice a minulý týden v Montrealu dosáhla největšího úspěchu své dosavadní kariéry v silniční cyklistice, když vyhrála závod žen do 23 let .

Ze světových šampionátů má osm medailí ve čtyřech disciplínách. Dvě získala v individuální časovce, tři v silničních závodech s hromadným startem, dvě v cyklokrosu a jednu v olympijském cross country na horském kole.

Medaile ze světových a evropských šampionátů začala sbírat už jako 16- roční mezi juniorkami a od roku 2025 je přidává iv kategorii do 23 let.

Poslední cenný kov, bronz z evropského šampionátu ve Slovinsku, rozšířil její sbírku na jedenáct medailí.

Na mistrovství Evropy totiž předtím získala i juniorský bronz v cyklokrosu v roce 2023 a v časovce v roce 2024. Celkově tak má ze světových a evropských šampionátů dvě zlaté, čtyři stříbrné a pět bronzových medailí.

V počtu medailí překonala dokonce i Petra Sagana

V celkovém počtu medailí z mistrovství světa a Evropy napříč zmíněnými disciplínami a věkovými kategoriemi už dokonce Chladoňová překonala Petra Sagana, který jich získal devět.

Sagan má tři světové tituly na silnici (2015, 2016, 2017), evropský titul na cestě (2016), juniorské zlato z mistrovství světa i Evropy v horské cyklistice (2008), juniorské stříbro z MS v cyklokrosu (2008) a dva juniorské cyklokrosu (2007).

Čtyři ze svých šesti zlatých medailí však Sagan vybojoval v elitní kategorii.

Všechny medaile Viktorie Chladoňové z mistrovství světa a Evropy

První medaili získala jako 16- roční i přes pád

Medailový příběh Chladoňové začal v listopadu 2023 na mistrovství Evropy v cyklokrosu ve francouzském Pont- Château. Do sedmnáctých narozenin jí zbývalo deset dní, kdy mezi juniorkami vybojovala bronz za domácí Célií Gery a Britkou Cat Ferguson.

Ke stříbru přitom neměla daleko. Na Ferguson ztratila pouhé čtyři vteřiny a její závod zkomplikoval i pád, při kterém si poškodila kolo. Naštěstí se to stalo blízko depa, takže mohla problém vyřešit a pokračovat v boji o pódium.

Už první medaile tak ukázala nejen její rychlost, ale také schopnost zvládnout komplikace během závodu.

O tři měsíce později, v únoru 2024, přenesla formu i na světový šampionát v Táboře. Na blátivé trati bojovala o titul se stejnými soupeřkami a během závodu se dostala i na čelo.

Rozhodující útok však v závěru předvedla Gery. Ferguson získala stříbro a sedmnáctiletá Slovenka bronz. Slovensko tak mělo medaili z cyklokrosového mistrovství světa poprvé od roku 2008, kdy byl mezi juniory druhý Peter Sagan.

Z páté řady až k prvnímu duhovému dresu

Sezóna 2024 se pro Chladoňovou stala přelomovou. Po cyklokrosovém bronzu přišel v srpnu její první světový titul, který získala na horském kole v olympijském cross country v Andoře.

Do závodu přitom vyrážela až z páté startovní řady. Úvodní stoupání však využila k posunu dopředu a už v prvním kole se dostala do vedení. Ve druhém okruhu měla před pronásledovatelkami náskok 34 vteřin a v čele zůstala až do cíle.

Tehdy 17- roční Slovenka si tak poprvé oblékla duhový dres mistryně světa. Zatímco cyklokrosové medaile získala po vyrovnaných soubojích, na horském kole rozhodla o titulu dominantním výkonem.

Krátce nato přišla i významná zpráva pro její další kariéru. V září oznámila tříletou smlouvu s profesionálním týmem Visma- Lease a Bike, do kterého měla nastoupit od ledna 2025. Ještě před vstupem do WorldTour však stihla přidat další tři medaile.

V Curychu ji od dalšího stříbra dělili centimetry

Na mistrovství Evropy v belgickém Limburgu získala Chladoňová bronz v juniorské časovce. Na 13,3- kilometrové trati ztratila deset vteřin na vítěznou Španělku Paulu Ostiz, druhá skončila Holanďanka Fee Knaven.

Na světovém šampionátu v Curychu se pak posunula ještě o příčku výše. Po dojezdu časovky se usadila do křesla průběžné lídrky a postupně sledovala, jak její čas odolává dalším favoritkám.

Předstihla ji až poslední startující závodnice, Cat Ferguson. Chladoňová získala stříbro a v těsném souboji o druhou příčku zdolala další Britku Imogen Wolff.

O dva dny později přidala bronz v silničním závodě. Přibližně dvacet kilometrů před cílem se v čele vytvořila trojice Chladoňová, Ferguson a Ostiz, která se společně dostala až do závěrečného sprintu.

Ferguson byla nejrychlejší a souboj o stříbro rozhodli centimetry. Ostiz v posledních metrech těsně předběhla slovenskou reprezentantku, která tak uzavřela rok se čtyřmi medailemi z mistrovství světa a jednou z mistrovství Evropy. Všechny získala ještě jako sedmnáctiletá.

Mezi profesionálkami pokračovala dvěma stříbrami

Od ledna 2025 začala Chladoňová závodit za Vismu a zároveň přešla z juniorské kategorie mezi ženy do 23 let. Na světovém šampionátu v Kigali však už v prvním roce potvrdila, že dokáže bojovat o medaile i proti starším soupeřkám.

V individuální časovce byla ve věku 18 let nejmladší startující závodnicí své kategorie. Na kopcovité trati ji zdolala pouze Britka Zoe Bäckstedt a Slovenka si druhý rok po sobě odnesla světové stříbro z časovky.

Ještě dramatičtější průběh měl silniční závod. Chladoňová spadla 46 kilometrů před cílem, ale pokračovala a opakovaně sama stahovala náskok unikajících soupeřek.

V závěru reagovala na útok své týmové kolegyně Marion Bunel, která na šampionátu pracovala pro francouzskou reprezentaci a Célii Gery. Právě Gery nakonec Slovenku zdolala v boji o zlato.

Chladoňová si navzdory pádu vybojovala druhé stříbro z Kigali. Zároveň se stala medailistkou prvního samostatného silničního závodu žen do 23 let na mistrovství světa, protože do té doby tato kategorie startovala společně s elitou.

Na evropském šampionátu ji soupeřka vytlačila k bariéře

Na evropském šampionátu ve Francii v roce 2025 byla Chladoňová opět blízko k pódiu. Ve stoupáních patřila mezi nejaktivnější závodnice a dostala se do skupiny bojující o medaile.

Po sólovém útoku Pauly Blasi zůstaly pro pronásledovatelky stříbro a bronz. Chladoňová si do sprintu věřila, ale Eleonora Ciabocco vybočila směrem k její dráze a zatlačila ji k bariéře. Slovenka nemohla závěrečné metry absolvovat naplno a skončila čtvrtá.

Z Francie tak odcházela bez medaile navzdory výkonu, kterým během závodu opakovaně rozdělovala skupinu favoritek.

V Hulstu bojovala o zlato až do posledního kola

Rok 2026 otevřela dalším světovým stříbrem, tentokrát v cyklokrosu. V holandském Hulstu se už jako 19- roční dostala na čelo závodu žen do 23 let a vytvořila si malý náskok.

Domácí Leonie Bentveld ji však dostihla a do posledního okruhu vstupovali společně. O titulu rozhodly technické pasáže, ve kterých byla Holanďanka lepší. Po sjezdu a následné chybě Chladoňové si vytvořila rozhodující odstup.

Slovenka finišovala druhá se ztrátou jedenácti vteřin. Po juniorském bronzu z Tábora tak získala svoji druhou světovou medaili v cyklokrosu, tentokrát již v kategorii do 23 let.

Od zklamání o 0,89 vteřiny k největšímu triumfu

Světový šampionát v Montrealu začal pro Chladoňovou těsným neúspěchem. V individuální časovce obsadila čtvrté místo a od bronzu ji dělilo pouhých 0,89 sekundy.

O tři dny později však přišla největší radost její kariéry. Na 134- kilometrové trati silničního závodu opakovaně útočila ve stoupáních av posledním kole zůstala vpředu už jen s domácí favoritkou Isabellou Holmgren.

Kanaďanka se jí snažila vzdálit, ale Chladoňová zachytila oba její nástupy. V závěrečném sprintu pak počkala na zrychlení soupeřky, zareagovala a přibližně 150 metrů před cílem se dostala před ni. Po juniorském titulu na horském kole získala druhé světové zlato, tentokrát na cestě mezi ženami do 23 let.

Za triumfem byla i cílená příprava. Před šampionátem dva měsíce neprotékala a soustředila se na trénink, přičemž motivaci jí dodávaly i dvě stříbra z předchozího roku.

„Po loňském roce jsem opravdu velmi toužila vyhrát. Poslední dva měsíce jsem na to tvrdě trénovala, „řekla po vítězství.

Jedenáctá medaile přišla v duhovém dresu

Do Slovinska na mistrovství Evropy už přicházela jako úřadující světová šampionka. Po nedávné lehké rýmě sice nevěděla, co od závodu očekávat, ale na trati opět patřila mezi nejsilnější.

Při posledním výjezdu na strmou Možjanci následovala Nience Vinke a spolu se dotáhli ke dvojici Megan Arens a Mara Winter. Vedoucí čtveřice odolala pronásledovatelkám ao medailích rozhodoval sprint.

Winter získala zlato před Vinkou a Chladoňová vybojovala bronz. Oproti loňskému čtvrtému místu si polepšila o jednu příčku a při svém prvním startu v silničním duhovém dresu přidala jedenáctou medaili ze světových a evropských šampionátů.

Od prvního bronzu v Pont- Château přitom neuplynuly ani tři roky a dvacáté narozeniny oslaví v listopadu.

Duhový dres však Chladoňová v příští sezóně na běžném závodě za tým Visma- Lease a Bike nosit nebude, protože mimo reprezentačních akcí závodí v elitní kategorii.

Podle pravidel UCI ho může oblékat pouze v silničním závodě s hromadným startem v kategorii do 23 let, ve které získala světový titul. Právě proto byl její start na mistrovství Evropy ve Slovinsku vzácnou příležitostí představit se v dresu světové šampionky.