Jak se z květinářky Demi Vollering stala mistryně světa a dvojnásobná vítězka Tour de France
Fotogalerie (35) Ještě v roce 2017 pracovala Demi Vollering v květinářství a hledala způsob, jak při práci rozvíjet svůj cyklistický talent. O rok později se rozhodla naplno věnovat jízdnímu kolu a od sezóny 2019 začala závodit mezi profesionálkami.
Od té doby dvakrát vyhrála Tour de France i Vueltu, ovládla Giro d'Italia, získala dva tituly mistryně Evropy av roce 2026 se stala i mistryní světa v silničním závodě. K tomu přidala vítězství na klasikách jako Kolem Vlámská, Liège- Bastogne- Liège či Strade Bianche.
Cyklistika ji přitom okouzlila už v dětství, ale cesta mezi nejlepší závodnice světa vedla přes léta hledání, pochybností i rozhodnutí vzdát se práce, aby dala šanci svému snu.
Začínala na horském kole
Demi Vollering se dostala k kolům ještě jako dítě, když kolem sebe viděla na ulici starší dívky, které už uměly jezdit na kole, takže první cíl byl jasný: naučit se jezdit na kole.
"Zaměřila jsem se na to, abych se naučila jezdit na kole, a brzy jsem už uháněla po hřišti vedle našeho domu, nejprve s pomocnými kolečky, a když jsem byla trochu starší, trvala jsem na tom, aby mi je dali pryč."
"Problém byl, že jsem se ještě pořádně nevešla na kolo. Moji rodiče už kolo měli, ale pořád mi bylo velké. Moje babička našla na trhu velmi malé kolo, které bylo pro mě ideální," popisuje své dětství Demi Vollering.
Na první cyklistický závod se dostala, když jí bylo 9 nebo 10 let a závodila na horském kole: "Milovala jsem to. Výsledek nebyl moc dobrý, ale dobře jsem se zabavila. Dostala jsem se do toho a chtěla jsem odjet více závodů na horském kole."
Demi Vollering se už jako dítě dostala vícekrát na pódium, a tak její rodiče dovolili jít i na holandské mistrovství v horské cyklistice.
Přečtěte si také
První střet se silničním kolem
Jelikož rodiče viděli, že se jí na kole daří, přihlásili ji do lokálního klubu Tourclub Pijnacker.
"Půjčila jsem si silniční kolo a každou neděli jsem chodila jako plachá dívka na výlety. Nebylo tam mnoho dívek, tak jsem chodila jezdit s chlapci."
"Byla jsem velmi tichá, ale užívala jsem si to. Hezká a lehká cyklistika a občas nějaká soutěž s chlapci. Myslela jsem si, že by bylo skvělé, kdybych mohla vyhrát sprint," řekla Vollering o svém prvním střetu se silničním kolem.
"Vždy jsem velmi chtěla jezdit skutečný cyklistický závod. Měla jsem však mladšího bratra a dvě sestry a naši rodiče se věnovali pěstování květin. Proto bylo náročné chodit na závod přes celou zemi."
Ve výkonu na kole jí pomohly tréninky na bruslích
Vedle cyklistiky se Vollering v zimě věnovala bruslení: „Můj bruslařský trenér udělal několik tréninků, takže se mi rychle začalo jezdit lépe. V zimě se mi dařilo i na ledě. Překonávala jsem jeden osobní rekord za druhým, v sezónách 2015 Jižního Nizozemska ao rok později jsem vyhrála."
Když měla Demi Vollering 16 let, vstoupila do závodního cyklistického klubu RWC Ahoy.
"Bylo to skvělé a konečně jsem chodila na cyklistické soutěže s ostatními cyklisty. Nebyla jsem moc dobrá, ale na to, že to byl můj první rok, jsem nebyla ani moc špatná."
"Nebála jsem se jezdit v balíku, odvážila jsem se prodírat zatáčkami v plné rychlosti."
V první sezóně na silničním kole skončila jako 17- roční na 29. místě na mistrovství Nizozemska. "Následoval druhý rok s juniorkami a postupně jsem se zlepšovala."
Demi Vollering jako juniorka přestoupila do týmu Restore cycling ladies: "Hodně jsem tehdy netrénovala, takže když najednou přišel závod nad 100 km, bylo to náročné."
Přečtěte si také
Vystudovala květinový design a pracovala jako květinářka
Vedle cyklistiky a bruslení studovala Demi Vollering květinový design a po ukončení studia v roce 2017 začala pracovat jako květinářka ve dvou květinářstvích.
Zvládat práci květinářky a přitom se věnovat cyklistice nebylo jednoduché.
"S kamarádkou jsme chodili na víkendy trénovat do Arden, někdy i na pět a půl hodiny. Moc jsem to nezvládala a popravdě jsem byla úplně vyhořelá," popsala Demi Vollering.
Během tréninků si Vollering všimla, že se dokáže iz velké zátěže rychle zotavit a v roce 2018 začala trénovat systematičtěji v týmu SwaboLadies.
"Několikrát do roka jsem si dělala zátěžový test a ten mi opět ukázal, že stát se profesionální cyklistkou je docela realizovatelné a několikrát do roka jsem si stanovila i cíle."
Skončila s prací, aby se stala profesionální cyklistkou
V roce 2018 se Demi Vollering rozhodla, že si chce splnit svůj sen stát se profesionální cyklistkou a skončila s prací květinářky.
"Pomalu jsem přestala pracovat a šla jsem stále více za cyklistikou. Považovala jsem to za těžké rozhodnutí, ale nakonec mi s tím pomohl zejména můj přítel. Vždy věřil, že si můžu splnit sen stát se profesionální cyklistkou, přestože během let, kdy jsem pracovala, jsem v to postupně přestávala věřit."
"Nejprve jsem pracovala v květinářství jen o dva dny méně a později jsem dělala už jen dva dny v týdnu. Bylo to těžké, protože jsem také chtěla mít občas volno na etapový závod nebo jet do Švýcarska, kam se můj přítel v tom roce přestěhoval."
"Pak jsem se rozhodla úplně skončit s prací květinářky a přestala jsem pracovat ve firmě mého otce, který pěstuje s mým strýcem květiny."
"Na začátku to bylo trochu zvláštní sedět doma, odpočinout si a zotavovat se z tréninků a vidět, jak všichni doma tvrdě pracují. Pro moji mámu a tátu to bylo také zvláštní, ale vždy mě na sto procent podporovali, abych si šla za svými sny."
"Nezadělávala jsem peníze, ale mohla jsem bydlet doma a měla jsem auto od rodičů, kterým jsem chodila na závod nebo do Švýcarska. Bez podpory mé rodiny by to bylo mnohem těžší."
Přečtěte si také
Začali si ji všímat profesionální týmy
V roce 2018 měla dobrou sezónu, mnoho lidí bylo ohromeno jejím výkonem a začaly si ji všímat profesionální týmy.
"Když jsem něco dělala, chtěla jsem to dělat správně a tvrdě na tom pracovat."
"Parkhotel Valkenburg byl první tým, který mě na konci sezóny kontaktoval. A v listopadu jsem podepsala smlouvu na dva roky."
Demi Vollering potvrdila svůj potenciál již v první profesionální sezóně, kdy v květnu 2019 vyhrála prolog závodu Festival Elsy Jacobs a v říjnu přidala vítězství na Giro dell'Emilia.
"Na tým Parkhotel mám skvělé vzpomínky. Stále se cítím velmi požehnaná, že tým a personál ve mě moc věřili. Nikdy jsem necítila tlak. Vždy jsme tvrdě pracovali av týmu věřili, že dokážu vyhrávat velké závody. Bylo to výjimečné, protože jsme byli mladý tým a bylo vidět, jak se všichni postupně zlepšili.
V letech 2019 a 2020 si Demi Vollering poprvé vyzkoušela startovat na největším ženském závodě, klasikách i etapácích. Na Amstel Gold Race skončila sedmá a na Liège dokonce třetí.
Přestup do SD Worx
Její potenciál si všimli iv týmu Boels- Dolmans, který od sezóny 2021 pokračoval pod názvem SD Worx a se kterým Vollering podepsala smlouvu již v září 2020.
"Bylo vidět, že [van der Breggen] skutečně chtěli v týmu a chtěli, abych se ještě zlepšovala. Necítila jsem to jako tlak, ale spíše jako obrovský kompliment. Sice jsem nebyla tak dobrá jako Anna, ale věřila jsem, že jednoho dne to můžu dokázat."
Sezóna 2021 byla pro Vollering zlomová a všem potvrdila, že patří na vrchol ženské profesionální cyklistiky.
Tehdy 24- roční cyklistka vyhrála Liège- Bastogne- Liège i závod La Course av celkovém hodnocení Giro d'Italia Femminile a Vuelta a Burgos Feminas skončila třetí.
Přečtěte si také
Od prvních velkých vítězství k triumfu na Tour de France
V sezóně 2022 už Demi Vollering pravidelně bojovala o vítězství na největším závodě. Na premiérovém ročníku ženského závodu Kolem Baskicka vyhrála všechny tři etapy i celkovou klasifikaci a na Tour de France Femmes skončila druhá za Annemiek van Vleuten.
O rok později se z jedné z hlavních favoritek stala závodnice, která určovala průběh celé sezóny. Na jaře 2023 vyhrála Strade Bianche a Dwars door Vlaanderen, po kterých přidala vítězství na Amstel Gold Race, Valonském šípu a Liège- Bastogne- Liège. Stala se tak po Anně van der Breggen druhou ženou, která v jedné sezóně ovládla všechny tři ardenské klasiky.
Výbornou formu si přenesla i na etapové závody. Na Vueltě vyhrála dvě etapy a v celkovém pořadí ji od vítězné Annemiek van Vleuten dělilo pouze devět vteřin. Následně ovládla Kolem Burgosu, získala titul mistryně Nizozemska v silničním závodě av červenci dosáhla do té doby největší úspěch kariéry.
O jejím vítězství na Tour de France Femmes rozhodla předposlední etapa s cílem na Col du Tourmalet. V závěru legendárního pyrenejského stoupání se odpoutala od soupeřek, vyhrála etapu a převzala žlutý dres. V závěrečné časovce v Pau pak celkový triumf potvrdila druhým místem. Od chvíle, kdy definitivně opustila práci květinářky, uplynulo pouhých pět let.
Jeden z nejtěžších dní kariéry: Ovládla mě úzkost
Následující sezóna jí přinesla další velká vítězství, ale i jednu z nejbolestivějších proher. V roce 2024 poprvé ovládla Vueltu a vyhrála také etapový závod Kolem Baskicka, Vuelta a Burgos a Kolem Švýcarska.
Na Tour de France však po pádu v páté etapě ztratila žlutý dres i důležité vteřiny. Přestože vyhrála závěrečnou horskou etapu na Alpe d'Huez, v konečném pořadí zaostala za Katarzynou Niewiadoma o čtyři vteřiny. O vítězce tak rozhodoval nejtěsnější rozdíl v historii závodu.
"Toto byl jeden z nejtěžších dnů mé kariéry. Fyzicky jsem se stále zotavovala z pádu, který se stal před dvěma dny. Psychicky jsem cítila obrovský tlak. Ze strany médií, mého týmu, blízkých a nejvíce ze strany samé sebe. Každý se mě ptal, jak se cítím, a ačkoli jsem se snažila ost nejistá," vzpomíná Vollering na Tour de France Femmes 2024.
"Během závodu jsem dosáhla bodu zlomu. Těžko popsat, jak to přesně vypadalo, ale ovládla mě úzkost a moje myšlenky se začaly vymýkat kontrole. Nedokázala jsem se soustředit. Měla jsem pocit, že zklamu všechny. Poprvé jsem si uvědomila, že to nedokážu zvládnout sama."
"Tehdy jsem se otevřela své týmové kolegyni. I když jsem nedokázala úplně popsat, co cítím, už jen to, že jsem řekla ‚Nejsem v pořádku,' mi pomohlo z části ulevit od tíhy, kterou jsem nesla."
"Mischa [Bredewold] se nesnažila najít řešení nebo situaci zlehčovat. Jednoduše byla při mně a připomínala mi, že je v pořádku cítit se zahlcená a že nejsem sama."
"Když se zpětně podívám, uvědomuji si, že toto bylo jedno z mých největších vítězství. Nejen proto, že jsem skončila třetí, ale proto, že jsem překonala jeden z nejtěžších momentů, jaké jsem zažila."
„Pro mě to bylo nejvýznamnější osobní vítězství na Tour de France Femmes.“
Po čtyřech sezónách v SD Worx přišla změna. Od roku 2025 začala jezdit za francouzský tým FDJ- SUEZ, v jehož dresu opět vyhrála Strade Bianche, obhájila celkové prvenství na Vueltě a přidala triumfy na etapovém závodě Kolem Baskicka i Kolem Katalánska.
Na Tour de France skončila znovu druhá a na podzim získala svůj první titul mistryně Evropy v silničním závodě. Její sbírka úspěchů se rozrůstala, ale na návrat do žlutého dresu i první titul mistryně světa si ještě musela počkat.
Přečtěte si také
Výjimečná sezóna 2026 přinesla Giro, Tour i duhový dres
V roce 2026 posunula Demi Vollering svoji kariéru opět dál. V dresu FDJ United- SUEZ dokázala spojit vítězství na velkých klasikách s úspěchy na dvou nejvýznamnějších etapových závodech a nakonec získala i titul, který jí do té doby chyběl.
Už na jaře poprvé vyhrála Kolem Vlámska a později přidala další prvenství na Valonském šípu a Liège- Bastogne- Liège.
Na žensko Giro d'Italia pak poprvé získala růžový dres celkové vítězky. O triumfu rozhodla až v poslední etapě, kdy ve stoupání Colletto di Brondello zaútočila a zbavila se dosavadní lídrky Anny van der Breggen.
Vítězstvím na Giru zároveň doplnila svou sbírku o poslední ze tří největších ženských etapových závodů. Po Tour de France a Vueltě už měla na kontě celkové prvenství iz Itálie, což před ní dokázala pouze Annemiek van Vleuten.
V srpnu se po třech letech vrátila na nejvyšší stupínek Tour de France Femmes. Vyhrála tři etapy včetně posledních dvou a podruhé v kariéře ovládla celkovou klasifikaci.
Žlutý dres si vybojovala v předposlední den, kdy předstihla Katarzynu Niewiadomu, a v závěrečné etapě v okolí Nice své prvenství potvrdila dalším úspěšným útokem. V jedné sezóně tak vyhrála Giro i Tour.
Na podzim přidala ještě obhajobu evropského titulu, ale největší reprezentační úspěch přišel krátce předtím v kanadském Montrealu. Na mistrovství světa vyhrála silniční závod žen elitě a poprvé si oblékla duhový dres.
Na 180- kilometrovém závodě rozhodla v závěrečném sprintu do stoupání, ve kterém zdolala Katarzynu Niewiadomu. Vollering tak ke dvěma vítězstvím na Tour, dvěma na Vueltě a jednomu na Giru přidala i titul mistryně světa v silniční cyklistice.
Přečtěte si také
Partner Jan a pejsek Flo jí pomáhají udržet rovnováhu
Důležitou oporou Demi Vollering je její dlouholetý partner a snoubenec Jan de Voogd, který zároveň působí jako její manažer. Podporoval ji už v období, kdy zvažovala odchod z květinářství a ještě nevěděla, jestli se dokáže prosadit mezi profesionálkami.
„Nejsem si jistá, jestli bych dokázala odejít z práce, kdyby za mnou Jan nestál,“ řekla v rozhovoru pro El Sterrato . Jeho podpora se projevovala iv každodenních rozhodnutích. Když potřebovala po trénincích odpočívat, povzbuzoval ji, aby upřednostnila regeneraci před cestováním za ním do Švýcarska. Jako manažer jí zároveň pomáhá s jednáními o smlouvách, aby se mohla soustředit na trénink a závod.
Společný život ve Švýcarsku jim vyplňuje i turistika, běh či výlety obytným autem, na kterých je doprovází pejsek Flo. Oddech přitom někdy spojují s přípravou na největší závod. V roce 2024 takto cestovali po Francii a poznávali závěrečné etapy Tour de France Femmes. Pobyt v přírodě a jednodušší režim mimo hotely jí umožňují alespoň na chvíli vypnout od závodního kolotoče.
Během podobných cest De Voogd vyřizuje pracovní telefonáty ae- maily, nakupuje, připravuje jídlo během jejích tréninků a chodí běhat s Flo. Podpora profesionální cyklistky tak zahrnuje i množství nenápadných každodenních povinností, které jí usnadňují přípravu.
Flo má v jejím životě jinou, ale také důležitou roli. Pejsek plemene stabyhoun se pravidelně objevuje na jejích fotografiích a doprovází ji i na kole, když ho vozí v batohu.
„Nezáleží na tom, co všechno vyhrajete, protože pro psa zůstáváte stále stejným člověkem,“ vysvětlila Vollering pro In de Leiderstrui . Flo ji po návratu domů vítá rovněž bez ohledu na výsledek. Právě to jí připomíná, že její hodnota se neodvíjí od počtu vítězství či barvy dresu.
