Tadej Pogačar překonal svůj vlastní rekord na Tourmaletu o dvě minuty s průměrným výkonem 7,2 W/kg
Už první vysokohorská etapa Tour de France 2026 přinesla výkon, který se zapíše do historie závodu. Tadej Pogačar na legendárním Col du Tourmalet deklasoval své největší rivaly a vytvořil nový rekord stoupání.
Slovinec zvládl 17- kilometrové stoupání s převýšením 1 274 metrů za 43 minut a 12 vteřin, čímž zlepšil vlastní rekord z Tour de France 2023 o více než dvě minuty. Tehdy spolu s Jonasem Vingegaardem vystoupali na vrchol za 45:35 min.
Tourmalet patří mezi nejikoničtější kopce v dějinách Tour de France a vývoj rekordních časů dobře ilustruje, jak dramaticky se za poslední roky zvýšilo tempo profesionální cyklistiky.
V roce 2018 byl nejrychlejší Rafał Majka časem 48:36, o tři roky později posunul rekord David Gaudu na 47:35. Následoval souboj Pogačara s Vingegaardem v roce 2023 a nyní Slovinec posunul hranici opět výrazně níže.
Na rekordním čase se podepsaly i příznivé podmínky. Ve vyšších částech Tourmaletu sice panovalo teplé a proměnlivé počasí, ale jezdcům pomáhal slabý až mírný vítr z východu až jihovýchodu, který byl na většině stoupání spíše výhodou.
Přečtěte si také
Dokonalý plán týmu UAE Emirates- XRG
Rekord však nevznikl jen díky výjimečné formě Pogačara. Tým UAE Emirates- XRG připravil průběh etapy do nejmenších detailů.
Už od úpatí Tourmaletu jeho týmoví kolegové nastavili tempo, které postupně roztrhalo skupinu favoritů. Své úkoly si postupně splnily Tim Wellens, Felix Großschartner, Brandon McNulty i Adam Yates. Závěrečnou práci odvedl Isaac Del Toro.
Mexický talent přivezl svého lídra přibližně pět kilometrů pod vrchol v ideální pozici. V tu chvíli už za dvojicí zůstávali jen největší favorité na celkové pořadí a právě tehdy přišel rozhodující útok.
Pogačar okamžitě zrychlil a nikdo nedokázal reagovat. Jonas Vingegaard se sice ještě pokusil ztrátu snížit a v jednu chvíli se přiblížil na přibližně šest sekund, ale vysoké tempo neudržel. V závěru stoupání Slovinec svůj náskok opět navýšil a na vrcholu u památníku Souvenir Jacques Goddet měl k dobru půl minuty.
Přečtěte si také
Výkon na hranici lidských možností
Samotný způsob, jakým Pogačar jezdil, byl možná ještě působivější než výsledný čas.
Podle odhadů absolvoval celé stoupání při průměrném výkonu kolem 410 wattů, což představuje kolem 6,4 W/kg po dobu více než 43 minut. Rozhodující pasáž však přišla v závěrečných pěti kilometrech.
Poté, co Del Toro dokončil svou práci, zvýšil Pogačar intenzitu přibližně na 7,2 W/kg na více než 13 minut. Takový výkon dokáže produkovat jen úzká skupina nejlepších vrchařů světa.
Tempo, které do té doby diktoval tým UAE Emirates- XRG na úrovni těsně nad 6 W/kg, postupně unavovalo všechny soupeře. Když pak Slovinec ještě výrazně zrychlil, definitivně utrhl Jonase Vingegaarda, Remca Evenepoela (Red Bull Bora- Hansgrohe) i Paula Seixase (Decathlon CMA CGM).
Zajímavé přitom bylo, že Pogačar ani při takovém výkonu nepůsobil, jako by jezdil na samotné hranici svých možností. Zatímco jeho soupeři bojovali o každou vteřinu, světový šampion si udržoval plynulý styl jízdy a navenek působil mimořádně uvolněně.
Jak je už u Pogačara zvykem, ani v tomto případě se při svém rozhodujícím útoku nepostavil ze sedla.
Přečtěte si také
Ve sjezdu z Tourmaletu získal ještě více než ve stoupání
Na vrcholu Tourmaletu však etapa ještě nekončila. Do cíle zbývalo téměř 40 kilometrů včetně technického sjezdu a zvlněného terénu. I tam měl Pogačar navrch.
Díky lepším sjezdařským schopnostem i vyšší absolutní síle svůj náskok ještě výrazně zvýšil. Jen v samotném sjezdu získal na Vingegaarda dalších 40 vteřin a v cíli šesté etapy nakonec narostl rozdíl na 2 minuty a 38 vteřin.
Rekord na Tourmaletu tak nebyl jediným výsledkem dominantního výkonu. Slovinec zároveň získal výrazný časový náskok na své největší soupeře a už po první skutečně horské zkoušce výrazně posílil svoji pozici v boji o celkové vítězství.
Pokud si podobnou formu udrží iv dalších pyrenejských a alpských etapách, Tour de France 2026 může přinést další historické zápisy.
Po rekordním Tourmaletu se už začíná mluvit io tom, zda nebude útočit na nejlepší časy na dalších legendárních stoupáních včetně Alpe d'Huez.
