Jaký tlak byste měli mít v pláštích na silničním kole a jak najít rovnováhu mezi komfortem a rychlostí?
Časy, kdy se pláště na silničním kole jednoduše nafoukaly na maximální povolený tlak a doufalo se v to nejlepší, jsou už dávno pryč.
Příliš vysoký tlak není jen nekomfortní, ale bylo prokázáno, že dokáže kolo i zpomalit.
Optimalizace tlaku v pláštích je proto jedním z nejjednodušších a zároveň nejlevnějších způsobů, jak zvýšit rychlost, pohodlí i jistotu při jízdě.
Nezáleží na tom, jestli teprve začínáte nebo patříte mezi zkušené cyklisty, správný tlak v pláštích vám umí pomoci získat více ze svého kola.
Najít správný tlak je o rovnováze.
Tlak musí být dostatečně vysoký, aby se minimalizovaly energetické ztráty způsobené deformací pláště a aby kolo drželo stopu v zatáčkách.
Zároveň však nesmí být příliš vysoký, protože plášť by přestal pohlcovat nerovnosti a místo toho by přes ně poskakoval.
V tomto článku si vysvětlíme, proč je tlak v pláštích tak důležitý, jaké faktory ovlivňují jeho nastavení a jak si naleznete hodnotu, která vám bude vyhovovat nejvíce.
Přečtěte si také
Doporučený tlak v pláštích jízdních kol
Někteří výrobci nabízejí tabulky nebo kalkulačky doporučených tlaků pro své silniční pláště. Dá se jimi řídit jako základním východiskem pro suchý asfalt a běžné podmínky.
Je však třeba věnovat pozornost skutečné šířce nafouknutého pláště, protože ta se může lišit od hodnoty uvedené na bočnici. Pokud je reálná šířka větší, tlak může být o něco nižší než doporučené hodnoty v tabulkách a naopak.
Správný tlak závisí také na hmotnosti jezdce či dodatečné zátěže na kole. Těžší cyklista potřebuje vyšší tlak, lehčí naopak nižší.
Důležité je respektovat limity, které udává výrobce plášťů i ráfků, zejména horní hranice. Ty jsou obvykle uvedeny přímo na bočnici.
U kol s hookless ráfky (bez patky) mohou být povoleny maximální tlaky dokonce výrazně nižší než u klasických ráfků s patkou.
23 mm pláště na 17 mm ráfku
Na 19 mm ráfku je třeba snížit tlak o 0,4 baru, tedy přibližně o 6 psi.
25 mm pláště na 19 mm ráfku
Na 21 mm ráfku snižte tlak o 0,3 baru, tedy přibližně o 5 psi.
28 mm pláště na 19 mm ráfku
Na 21 mm ráfku tlak snižte o 0,3 bar, tedy asi o 5 psi.
30 mm pláště na 19 mm ráfku
Na 21 mm ráfku je třeba tlak snížit o 0,3 baru, tedy asi o 5 psi. Na 23 mm ráfku dokonce o 0,4 baru, což odpovídá přibližně 6 psi.
Doporučení pocházejí od značky Pirelli pro její bezdušové silniční pláště TLR, ale lze je použít jako dobrý základ bez ohledu na to, jakou značku používáte.
Při dolaďování tlaku je však třeba zohlednit různé faktory.
Doporučení různých značek se mohou lišit, ale Pirelli doporučuje jezdcům o hmotnosti nad 96 kg používat pláště alespoň 700 x 25c.
Důvod je jednoduchý: tlak potřebný pro 23 mm plášť by při takové hmotnosti překročil maximální povolenou hodnotu.
Vždy je proto důležité nepřekračovat maximální tlaky uvedené na pláštích nebo ráfcích.
Dříve než se pustíme do detailů, zde jsou čtyři základní věci, které byste měli mít na paměti při nastavování tlaku v pláštích jízdního kola.
Přečtěte si také
Proč se tím vůbec zabývat?
Správný tlak v pláštích usnadní jízdu, zvýší pohodlí a sníží riziko defektů.
Z hlediska výkonu je optimalizace tlaku rozhodující, neboť snižuje valivý odpor a zároveň zlepšuje komfort. Valivý odpor je síla, která brzdí pohyb pláště při odvalování po povrchu.
Pokud je tlak příliš nízký, více energie se ztratí v deformaci kostry pláště a ve tření mezi pláštěm a vozovkou. Zároveň roste riziko defektů způsobených proražením duše.
Pokud je tlak naopak příliš vysoký, plášť je příliš tuhý, kolo vibruje na každé nerovnosti, což snižuje pohodlí a vede ke zbytečné ztrátě energie.
Pocit rychlosti nemusí znamenat skutečnou rychlost
Velmi vysoký tlak může působit rychle, ale ve skutečnosti tomu tak není.
Po překročení určité hranice vyšší tlak snižuje přilnavost, zvyšuje vibrace s vysokou frekvencí a způsobuje větší svalovou únavu. To vše vás zpomalí.
Správný tlak je proto nejen rychlejší, ale také pohodlnější.
Potřebné nástroje
Pro správné nastavení tlaku se hodí kvalitní pumpa s manometrem, ať už stojanová nebo nožní.
Nemusí být drahá, ale jelikož ji budete používat dlouhá léta, vyplatí se investovat do spolehlivého modelu.
Chcete-li tlak dolaďovat přesně, vyplatí se přidat i samostatný přesný tlakoměr na pláště.
Raději méně než více
Při tlaku v silničních pláštích je bezpečnější být spíše trochu pod optimem než nad ním.
Podle testů značky Silca výkon výrazně klesá po překročení optimálního tlaku pro konkrétní sestavu.
Pokud jste o něco nižší, rychlost se sníží jen minimálně, ale pohodlí na rozbitých cestách bude citelně vyšší.
Faktory, které ovlivňují optimální tlak v pláštích
Doporučené hodnoty v tabulkách jsou jen základním východiskem. Pomohou vám přiblížit se ke správným hodnotám, ale konečný optimální tlak závisí na několika dalších faktorech než jen na šířce pláště, šířce ráfku a hmotnosti jezdce.
1. Velikost
Přesné určení velikosti resp. šířky pláště je klíčové při výpočtu správného tlaku.
I když jsou pláště označeny konkrétním rozměrem, například 700 x 25c, reálná šířka nafouknutého pláště závisí na jeho konstrukci i na vnitřní šířce ráfku.
Většina nových plášťů je navržena podle standardů ETRTO z roku 2020 s vnitřní šířkou 19 mm.
Pokud je ráfek širší, nafouknutý plášť bude mít větší reálnou šířku, což znamená, že optimální tlak bude o něco nižší než u užšího ráfku.
2. Celková hmotnost a její rozložení
Největší podíl na celkové hmotnosti systému má jezdec, proto těžší cyklista potřebuje vyšší tlak než lehčí. Svou roli však hraje i samotné kolo a vybavení.
Pokud jezdíte na extrémně lehkém kole s hmotností pod 4 kg a bez zátěže, tlak můžete mírně snížit. Naopak, při těžkém jízdním kole nebo při bikepackingové výbavě je třeba přidat více vzduchu.
U silničních kol není hmotnost rozložena rovnoměrně mezi obě kola. Zadní kolo obvykle nese větší část zátěže. Proto se doporučuje dát do předního pláště o několik psi méně než do zadního pláště.
3. Stav cest
Na dokonale hladké dráze je vyšší tlak rychlejší. Na reálných cestách však velmi vysoké tlaky způsobují vibrace a mohou vás zpomalit. Čím jsou cesty rozbitější, tím nižší by měl být tlak.
Pokud je povrch velmi nerovný, úzké pláště (25 mm a méně) s nízkým tlakem nemusí dostatečně ochránit ráfek nebo duši, zejména u těžších jezdců. To může vést k defektům nebo poškození ráfku.
V takových případech jsou vhodnější širší pláště, které poskytují větší objem vzduchu a umožní lepší nastavení tlaku.
I proto profesionálové používají pláště široké 28 mm a více na kostkových klasikách, jako jsou Kolem Vlámská nebo Paříž- Roubaix.
4. Počasí a teplota
Pokud je vozovka mokrá nebo hrozí déšť, doporučuje se snížit tlak o přibližně 5 psi na obou kolech. Zvětší se tak kontaktní plocha a zlepší se přilnavost.
Vyšší teploty, ať už vnější nebo vznikající při brzdění ráfkovými brzdami, mohou tlak v pláštích zvyšovat.
Při dlouhých sjezdech během horkých dnů, zejména na kolech s ráfkovými brzdami a karbonovými koly nebo latexovými dušemi, je třeba si dávat pozor na přílišné nafoukání. Přebytečné teplo může zvýšit tlak na nebezpečné hodnoty.
5. Konstrukce pláště
Materiály a způsob výroby pláště také do určité míry ovlivňují optimální tlak.
Letní a závodní pláště mají většinou kostru z jemných nylonových nebo bavlněných vláken s vysokým počtem TPI a tenkou pryžovou vrstvou. Snáze se deformují, jízda je tak hladší a rychlejší.
Zimní pláště bývají naopak tužší, odolnější, s tlustší gumovou vrstvou a menším počtem tlustších vláken. Proto se při jejich použití vyplatí tlak mírně snížit, aby se zachoval komfort a přilnavost.
6. Bezdušové pláště
U bezdušových plášťů je výhodou, že díky absenci duše můžete bezpečně jezdit s nižším tlakem bez rizika proražení duše.
Nižší tlaky zlepšují přilnavost na nezpevněném povrchu, proto jsou bezdušové pláště vhodné zejména tehdy, jezdíte-li silniční kolo s širšími plášti a chcete si občas zajezdit i na šotolině nebo v lehčím terénu.
7. Proč pláště ztrácejí tlak?
Pláště časem ztrácejí tlak především kvůli permeaci. Jedná se o přirozený proces, kdy vzduch postupně prochází materiálem pláště. Je to jednoduše vlastnost použitých materiálů.
Proto je důležité kontrolovat tlak před každou jízdou. Když už máte určeno, jaký tlak vám vyhovuje, stačí plášť před jízdou dofouknout na požadovanou hodnotu.
Pokud kolo neplánujete používat delší dobu, například přes zimu, doporučuje se zavěsit ho tak, aby kola nebyla na zemi.
Zabráníte tím poškození duší, ke kterému může dojít, když se plášť zcela vyfoukne a duše zůstane přitlačena o podklad.
Alternativně stačí myslet na to, aby byly pláště alespoň občas nafoukány na vhodnou hodnotu.
Doladění tlaku v silničních pláštích
Všechny základní informace už máte, ale jak najít ideální tlak pro sebe? Jednoduchá odpověď zní: experimentujte.
Začněte s doporučeními uvedenými výše a zohledněte podmínky cest ve vašem okolí. Pokud jezdíte po dlouhých úsecích čerstvého asfaltu, tyto hodnoty budou pravděpodobně velmi blízké optimu.
Pokud ne, například proto, že jezdíte v zemi s rozbitými cestami, začněte s doporučenými hodnotami a postupně ubírejte tlak.
Dělejte malé kroky, ideální po 5 psi, a sledujte rozdíly. Časem byste měli nalézt ideální kompromis mezi rychlostí a komfortem.
Správný tlak by měl působit hladce, ale zároveň nesmí vyvolávat pocit, že se plášť pod vámi v zatáčkách poddává. Jak jsme již zmiňovali, lepší je být trochu pod optimem než nad ním.
Testování v terénu
Máte-li přesný wattmetr, můžete si optimální tlak otestovat i sami.
Najděte si dlouhé stoupání se sklonem alespoň 5 procent a zkuste, jak různé tlaky ovlivňují výkon potřebný k udržení stejné rychlosti, nebo jak rychle dokážete jet při stejném výkonu.
Tato data vám pomohou určit tlak, který je pro vaši sestavu a podmínky nejefektivnější.
Hledáte hodnotu, při které potřebujete nejméně energie k udržení rychlosti, nebo naopak dosahujete nejvyšší rychlosti při daném výkonu.
Při jakémkoli testování je důležité zachovat stejné podmínky. To znamená stejnou hmotnost kola i jezdce, stejnou jízdní pozici, minimální provoz a podobné počasí. Jen tak získáte srovnatelné výsledky.
